Detail kreativce

Oblasti nabízených služeb

• Grafický design / branding

  • Praha zítra? 4. kvadrant Vítězného náměstí

    CAMP – Centrum architektury a městského plánování, 08/2023-11/2023

    

    Stávající bloková struktura pražských Dejvic byla založena ve 20. letech 20. století podle urbanistického konceptu profesora Antonína Engela. Koncept je založen na osové, symetrické kompozici s ústředním prostorem Vítězného náměstí. Severozápadní kvadrant Vítězného náměstí však není dodnes zastavěn, náměstí není uzavřeno a původní urbanistická koncepce ztrácí na čitelnosti. Společnost Fourth Quadrant s.r.o., tvořená investory Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain, ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou plánují toto prázdné místo ve struktuře Dejvic zastavět. Architektonické řešení dostavby 4. kvadrantu bylo hledáno v mezinárodní architektonické soutěži, připravované ve spolupráci s hlavním městem Praha a městskou částí Praha 6. Cílem soutěže bylo najít optimální architektonické a urbanistické řešení dostavby 4. kvadrantu Vítězného náměstí. Návrhy měly respektovat původní urbanistickou koncepci Antonína Engela z roku 1924 a zároveň navázat na záměry Prahy na revitalizaci Vítězného náměstí a rozvoj veřejných prostranství Kampusu Dejvice. Současně měly zohlednit soudobé požadavky na polyfunkční zástavbu splňující nejvyšší enviromentální standardy, která bude místem čilého společenského, ekonomického a kulturního života Prahy 6. Soutěžící měli za úkol navrhnout multifunkční objekt s byty, kancelářemi, obchody, službami i restauracemi, ale i novou budovu VŠCHT. V té vzniknou učebny, zázemí pro studenty, veřejné prostory či minipivovar. Součástí zadání byl také návrh nového kulturního centra Prahy 6, které nabídne prostory pro koncerty, výstavy, divadelní představení i komunitní akce. Soutěž byla vyhlášena v srpnu 2022. Celkem se přihlásilo 44 týmů, z nich porota vybrala v září 2022 na základě zaslaných portfolií 10 účastníků pro první kolo. Do druhého kola postoupilo v únoru 2023 pět týmů. Vítězný návrh vybrala porota v červnu 2023. Stal se jím společný návrh holandské kanceláře Benthem Crouwel Architects a českého studia OVA.

    Více info o projektu Praha zítra? 4. kvadrant Vítězného náměstí Více info

    Stávající bloková struktura pražských Dejvic byla založena ve 20. letech 20. století podle urbanistického konceptu profesora Antonína Engela. Koncept je založen na osové, symetrické kompozici s ústředním prostorem Vítězného náměstí. Severozápadní kvadrant Vítězného náměstí však není dodnes zastavěn, náměstí není uzavřeno a původní urbanistická koncepce ztrácí na čitelnosti. Společnost Fourth Quadrant s.r.o., tvořená investory Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain, ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou plánují toto prázdné místo ve struktuře Dejvic zastavět. Architektonické řešení dostavby 4. kvadrantu bylo hledáno v mezinárodní architektonické soutěži, připravované ve spolupráci s hlavním městem Praha a městskou částí Praha 6. Cílem soutěže bylo najít optimální architektonické a urbanistické řešení dostavby 4. kvadrantu Vítězného náměstí. Návrhy měly respektovat původní urbanistickou koncepci Antonína Engela z roku 1924 a zároveň navázat na záměry Prahy na revitalizaci Vítězného náměstí a rozvoj veřejných prostranství Kampusu Dejvice. Současně měly zohlednit soudobé požadavky na polyfunkční zástavbu splňující nejvyšší enviromentální standardy, která bude místem čilého společenského, ekonomického a kulturního života Prahy 6. Soutěžící měli za úkol navrhnout multifunkční objekt s byty, kancelářemi, obchody, službami i restauracemi, ale i novou budovu VŠCHT. V té vzniknou učebny, zázemí pro studenty, veřejné prostory či minipivovar. Součástí zadání byl také návrh nového kulturního centra Prahy 6, které nabídne prostory pro koncerty, výstavy, divadelní představení i komunitní akce. Soutěž byla vyhlášena v srpnu 2022. Celkem se přihlásilo 44 týmů, z nich porota vybrala v září 2022 na základě zaslaných portfolií 10 účastníků pro první kolo. Do druhého kola postoupilo v únoru 2023 pět týmů. Vítězný návrh vybrala porota v červnu 2023. Stal se jím společný návrh holandské kanceláře Benthem Crouwel Architects a českého studia OVA.

    https://praha.camp/vystavy/detail/praha-zitra-4-kvadrant-vitezneho-namesti

    • 
    • 

    Zobrazit méně o projektu Praha zítra? 4. kvadrant Vítězného náměstí Zobrazit méně

  • Praha zítra? Nový Hlavák

    CAMP – Centrum architektury a městského plánování, 09/2023-01/2023

    

    Současné Hlavní nádraží je odtržené od okolního města. Vstupní hala je neviditelná, historická budova je nepřístupná. Vrchlického sady nejsou příjemným ani reprezentativním místem. Hlavní město Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy a Správa železnic se proto dohodli na společném postupu při proměně tohoto území. Nová podoba vstupní brány do metropole byla hledána v zadávacím řízení se soutěžním dialogem. Jeho cílem byla revitalizace Vrchlického sadů, zakomponování nové tramvajové trati a rekonstrukce odbavovací haly. Hlavní nádraží by mělo nabízet snadné přestupní vazby a být lépe propojeno s okolními veřejnými prostory i městem. Území musí být připraveno na významný nárůst cestujících a odpovídat všem budoucím požadavkům. Odbavovací hala má dobře sloužit nejen cestujícím přestupujícím mezi jednotlivými druhy dopravy, ale i obyvatelům Prahy a návštěvníkům, kteří zde najdou nové služby. Součástí zadání byl i návrh revitalizace parku Vrchlického sady, který by se mohl stát oblíbeným místem pro trávení volného času obyvatel města. Park musí být dobře prostupný, dlouhodobě udržitelný a bezpečný. Klíčové bylo také zapojení nové tramvajové trati. Trasa tramvajové trati byla v zadání definována dle platného územního plánu, soutěžící měli za úkol navrhnout její detailní zakomponování do veřejného prostoru a propojení s parkem i odbavovací halou. Tramvajová trať by se měla stát přirozenou součástí daného prostoru bez vytváření zbytečných bariér. Cílem rovněž bylo navrhnout řešení zastávky před odbavovací halou. Součástí soutěžních podkladů byly například historické průzkumy parku a haly, dendrologický i antropologický průzkum, výstupy z participace s veřejností, sčítání chodců či cyklistů a mnohé další. Kvalita návrhů byla posuzována z urbanisticko-architektonického, krajinářského i dopravního hlediska. Ve výsledku jsou tyto přístupy navzájem provázány, mají na sebe bezesporný vliv a budou vést ke komplexnímu a zároveň kvalitnímu řešení celé lokality. Soutěžní dialog byl vyhlášen v červnu 2022. Celkem se přihlásilo 26 multioborových týmů z Česka i zahraničí. Do druhého kola, tedy k vypracování konceptu návrhu, postoupilo pět týmů. Komise následně vybrala tři týmy, které se účastnily dalších dvou fází soutěžního dialogu. Vítěze vybrala porota v říjnu 2023. Stalo se jim dánské studio Henning Larsen.

    Více info o projektu Praha zítra? Nový Hlavák Více info

    Současné Hlavní nádraží je odtržené od okolního města. Vstupní hala je neviditelná, historická budova je nepřístupná. Vrchlického sady nejsou příjemným ani reprezentativním místem. Hlavní město Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy a Správa železnic se proto dohodli na společném postupu při proměně tohoto území. Nová podoba vstupní brány do metropole byla hledána v zadávacím řízení se soutěžním dialogem. Jeho cílem byla revitalizace Vrchlického sadů, zakomponování nové tramvajové trati a rekonstrukce odbavovací haly. Hlavní nádraží by mělo nabízet snadné přestupní vazby a být lépe propojeno s okolními veřejnými prostory i městem. Území musí být připraveno na významný nárůst cestujících a odpovídat všem budoucím požadavkům. Odbavovací hala má dobře sloužit nejen cestujícím přestupujícím mezi jednotlivými druhy dopravy, ale i obyvatelům Prahy a návštěvníkům, kteří zde najdou nové služby. Součástí zadání byl i návrh revitalizace parku Vrchlického sady, který by se mohl stát oblíbeným místem pro trávení volného času obyvatel města. Park musí být dobře prostupný, dlouhodobě udržitelný a bezpečný. Klíčové bylo také zapojení nové tramvajové trati. Trasa tramvajové trati byla v zadání definována dle platného územního plánu, soutěžící měli za úkol navrhnout její detailní zakomponování do veřejného prostoru a propojení s parkem i odbavovací halou. Tramvajová trať by se měla stát přirozenou součástí daného prostoru bez vytváření zbytečných bariér. Cílem rovněž bylo navrhnout řešení zastávky před odbavovací halou. Součástí soutěžních podkladů byly například historické průzkumy parku a haly, dendrologický i antropologický průzkum, výstupy z participace s veřejností, sčítání chodců či cyklistů a mnohé další. Kvalita návrhů byla posuzována z urbanisticko-architektonického, krajinářského i dopravního hlediska. Ve výsledku jsou tyto přístupy navzájem provázány, mají na sebe bezesporný vliv a budou vést ke komplexnímu a zároveň kvalitnímu řešení celé lokality. Soutěžní dialog byl vyhlášen v červnu 2022. Celkem se přihlásilo 26 multioborových týmů z Česka i zahraničí. Do druhého kola, tedy k vypracování konceptu návrhu, postoupilo pět týmů. Komise následně vybrala tři týmy, které se účastnily dalších dvou fází soutěžního dialogu. Vítěze vybrala porota v říjnu 2023. Stalo se jim dánské studio Henning Larsen.

    https://praha.camp/vystavy/detail/praha-zitra-novy-hlavak Zobrazit méně o projektu Praha zítra? Nový Hlavák Zobrazit méně

• Architektura / Interiérový design / Design nábytku / Světelný design

  • Praha zítra? app

    CAMP – Centrum architektury a městského plánování, 07/2018-02/2024

    

    Mapový portál prahazitra.camp slouží jako základní přehled stavebních záměrů na území hlavního města Prahy. Záměry různých velikostí, na různých místech, v různých stádiích přípravy. Záměry soukromých i veřejných investorů. Od prvních nápadů, přes projekty v procesu přípravy, až po ty, které se již dokončují na staveništích. Stavební záměry lze vyhledávat na mapě, nebo podle názvu a filtrovat podle fáze realizace či městských částí. Každý projekt má svou vlastní kartu, která obsahuje základní data, detailní zákres umístění projektu, obrazový doprovod a stručnou textovou anotaci. Informace obsažené v databázi pocházejí od investorů či projektantů, případně z volně dostupných zdrojů. Účelem mapového portálu prahazitra.camp je přinášet a systematizovat základní informace o územním rozvoji hlavního města, nikoliv hodnotit a posuzovat zobrazené projekty.

    Více info o projektu Praha zítra? app Více info

    Mapový portál prahazitra.camp slouží jako základní přehled stavebních záměrů na území hlavního města Prahy. Záměry různých velikostí, na různých místech, v různých stádiích přípravy. Záměry soukromých i veřejných investorů. Od prvních nápadů, přes projekty v procesu přípravy, až po ty, které se již dokončují na staveništích. Stavební záměry lze vyhledávat na mapě, nebo podle názvu a filtrovat podle fáze realizace či městských částí. Každý projekt má svou vlastní kartu, která obsahuje základní data, detailní zákres umístění projektu, obrazový doprovod a stručnou textovou anotaci. Informace obsažené v databázi pocházejí od investorů či projektantů, případně z volně dostupných zdrojů. Účelem mapového portálu prahazitra.camp je přinášet a systematizovat základní informace o územním rozvoji hlavního města, nikoliv hodnotit a posuzovat zobrazené projekty.

    https://praha.camp/praha-zitra/ Zobrazit méně o projektu Praha zítra? app Zobrazit méně

  • Praha zítra? Vltavská filharmonie

    CAMP – Centrum architektury a městského plánování, 12/2023-02/2023

    

    Budova Vltavské filharmonie je jedním z nejočekávanějších projektů, které v Praze vzniknou v příštích desetiletích. Mezinárodní architektonickou soutěž na podobu nového koncertního sálu splňujícího světové standardy vyhlásilo hlavní město Praha společně s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy na konci srpna 2021. Celkem se přihlásilo 115 týmů z 25 zemí. V listopadu 2021 oznámila mezinárodní porota vybrané finalisty, kteří odevzdali 19 soutěžních návrhů. V květnu 2022 z nich vzešel vítěz – dánské studio Bjarke Ingels Group. To následně rozpracovalo soutěžní návrh do podrobné architektonické studie, kterou si nyní můžete prohlédnout. Návrh architektonické studie formuje Vltavskou filharmonii jako meandrující cestu od břehu řeky na střešní terasu. Nový eskalátor pomáhá plynulosti toku návštěvníků v interiéru i exteriéru. Množství zeleně ponechává prostor i pro náměstí a komunitní akce, budova komunikuje s prostředím i přes úpravu podchodu pod viaduktem v její těsné blízkosti. Srdcem Vltavské filharmonie budou její sály s vlastním zázemím a veřejnými prostory, stejně významnou funkci však zastane kreativní hub, jehož centrem se stane hudební knihovna. V budově najdou domov Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a hudební úsek Městské knihovny Praha. Architektonická studie zohledňuje také participaci s veřejností, obyvateli Prahy 7, místními komunitními aktéry, stejně jako diskuze s odborníky na akustiku, dopravu či zeleň. Budova Vltavské filharmonie se stane hlavním iniciátorem a akcelerátorem rozvoje zanedbaného území Bubny-Zátory. V následujících letech je potřeba vypracovat projektovou dokumentaci k povolení stavby a vybrat dodavatele pro její zhotovení. Tato etapa zabere zhruba čtyři roky a podílejí se na ní stovky odborníků z celého světa. Stavět by se mělo začít v roce 2027. Vltavská filharmonie by se pak měla veřejnosti otevřít v roce 2032. Výstava prezentuje dopracovaný návrh budovy Vltavské filharmonie skrze 5 hlavních témat. Jedná se o funkční uspořádání budovy, veřejný prostor v kontextu místa, řešení fasády a střešních teras), zpracování interiérů a pojednání samotných koncertních sálů. Kromě vizualizací a výkresů je k jednotlivým tématům dostupný také rozšířený výklad v podobě mluveného slova. Je možné využít buď zapůjčených sluchátek, nebo vlastních po načtení odkazu přes QR kód. Na dotykové obrazovce lze zhlédnout hlavní výkresy dopracovaného návrhu Vltavské filharmonie. Každý návštěvník má možnost ponořit se do nejvyššího detailu informací a prohlédnout si všechna schémata, půdorysy, řezy a detaily.

    Více info o projektu Praha zítra? Vltavská filharmonie Více info

    Budova Vltavské filharmonie je jedním z nejočekávanějších projektů, které v Praze vzniknou v příštích desetiletích. Mezinárodní architektonickou soutěž na podobu nového koncertního sálu splňujícího světové standardy vyhlásilo hlavní město Praha společně s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy na konci srpna 2021. Celkem se přihlásilo 115 týmů z 25 zemí. V listopadu 2021 oznámila mezinárodní porota vybrané finalisty, kteří odevzdali 19 soutěžních návrhů. V květnu 2022 z nich vzešel vítěz – dánské studio Bjarke Ingels Group. To následně rozpracovalo soutěžní návrh do podrobné architektonické studie, kterou si nyní můžete prohlédnout. Návrh architektonické studie formuje Vltavskou filharmonii jako meandrující cestu od břehu řeky na střešní terasu. Nový eskalátor pomáhá plynulosti toku návštěvníků v interiéru i exteriéru. Množství zeleně ponechává prostor i pro náměstí a komunitní akce, budova komunikuje s prostředím i přes úpravu podchodu pod viaduktem v její těsné blízkosti. Srdcem Vltavské filharmonie budou její sály s vlastním zázemím a veřejnými prostory, stejně významnou funkci však zastane kreativní hub, jehož centrem se stane hudební knihovna. V budově najdou domov Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a hudební úsek Městské knihovny Praha. Architektonická studie zohledňuje také participaci s veřejností, obyvateli Prahy 7, místními komunitními aktéry, stejně jako diskuze s odborníky na akustiku, dopravu či zeleň. Budova Vltavské filharmonie se stane hlavním iniciátorem a akcelerátorem rozvoje zanedbaného území Bubny-Zátory. V následujících letech je potřeba vypracovat projektovou dokumentaci k povolení stavby a vybrat dodavatele pro její zhotovení. Tato etapa zabere zhruba čtyři roky a podílejí se na ní stovky odborníků z celého světa. Stavět by se mělo začít v roce 2027. Vltavská filharmonie by se pak měla veřejnosti otevřít v roce 2032. Výstava prezentuje dopracovaný návrh budovy Vltavské filharmonie skrze 5 hlavních témat. Jedná se o funkční uspořádání budovy, veřejný prostor v kontextu místa, řešení fasády a střešních teras), zpracování interiérů a pojednání samotných koncertních sálů. Kromě vizualizací a výkresů je k jednotlivým tématům dostupný také rozšířený výklad v podobě mluveného slova. Je možné využít buď zapůjčených sluchátek, nebo vlastních po načtení odkazu přes QR kód. Na dotykové obrazovce lze zhlédnout hlavní výkresy dopracovaného návrhu Vltavské filharmonie. Každý návštěvník má možnost ponořit se do nejvyššího detailu informací a prohlédnout si všechna schémata, půdorysy, řezy a detaily.

    https://praha.camp/vystavy/detail/praha-zitra-vltavska-filharmonie

    • 
    • 

    Zobrazit méně o projektu Praha zítra? Vltavská filharmonie Zobrazit méně
  Zobrazit všechny 3 reference Zobrazit méně referencí

• Práce s texty

  • Praha zítra? Domy a byty

    CAMP – Centrum architektury a městského plánování, 09/2022-04/2023

    

    Kde není bydlení, tam není město. Domy a byty jsou základní tkání lidských sídel – stejně jako ulice, náměstí, obchody, kanceláře, výrobny nebo podzemní potrubí. Každé zdravé a rozvíjející se město vyžaduje dostatek bydlení pro všechny stávající, ale také nové obyvatele. Ideálně v hustě osídlené a kvalitně propojené zástavbě, která šetří jak životní prostředí, tak i veřejné rozpočty. Nová výstava v rámci cyklu Praha zítra? popisuje příčiny, proč má hlavní město České republiky v otázce bydlení k ideálnímu stavu ještě dost daleko. Současně však také ukazuje cesty, které vedou k tomu, aby se nabídka kvalitního a dostupného bydlení pro současné i budoucí obyvatele Prahy významným způsobem zlepšila. Návštěvníci výstavy si jako vždy mohou vybrat, zda chtějí informace vstřebávat prostřednictvím velkoplošné projekce, nebo dají přednost tištěné formě v podobě volně dostupného katalogu. Audiovizuální vrstva expozice se skládá hned ze tří částí. První vysvětluje, kdo a jak byty na území hlavního města staví, druhá představí rozmanitou tvář současného bydlení: fotografický esej „Domy, byty, lidi“ pozve návštěvníky k nakouknutí do rozličných typů pražských domácností – od bezdomoveckého nocležiště po luxusní podkrovní rezidence v centru města. Třetí část pak tvoří zvuková montáž složená ze široké škály názorů, které na téma rozvoje bydlení rezonují mediálním prostorem. Návštěvníci výstavy se při sledování projekce mohou pohodlně usadit na pravděpodobně největší pohovce ve městě – o rozměrech nejmenšího pražského bytu. Díky prohlížečce mapového portálu prahazitra.camp mohou návštěvníci také snadno zjistit, kolik bytů (a kde) se v příštích deseti letech v Praze postaví. Data, informace a prognózy prezentované na výstavě se opírají především o Strategii rozvoje bydlení v hl. m. Praze, kterou zpracoval IPR Praha a v roce 2021 schválila Rada hl. m. Prahy. Adaptace strategie je důležitým krokem k překonání stagnace, výstavby nových bytů a rozšiřování městského fondu, ve které se dnes Praha nachází. Jednou z významných příčin celého problému je fakt, že Praha neměla dlouhodobě aktivní a cílevědomou bytovou politiku a dávala více prostoru osobním zájmům některých Pražanů, trhu a privatizaci bytového fondu. A právě v tom se musí situace změnit.

    Více info o projektu Praha zítra? Domy a byty Více info

    Kde není bydlení, tam není město. Domy a byty jsou základní tkání lidských sídel – stejně jako ulice, náměstí, obchody, kanceláře, výrobny nebo podzemní potrubí. Každé zdravé a rozvíjející se město vyžaduje dostatek bydlení pro všechny stávající, ale také nové obyvatele. Ideálně v hustě osídlené a kvalitně propojené zástavbě, která šetří jak životní prostředí, tak i veřejné rozpočty. Nová výstava v rámci cyklu Praha zítra? popisuje příčiny, proč má hlavní město České republiky v otázce bydlení k ideálnímu stavu ještě dost daleko. Současně však také ukazuje cesty, které vedou k tomu, aby se nabídka kvalitního a dostupného bydlení pro současné i budoucí obyvatele Prahy významným způsobem zlepšila. Návštěvníci výstavy si jako vždy mohou vybrat, zda chtějí informace vstřebávat prostřednictvím velkoplošné projekce, nebo dají přednost tištěné formě v podobě volně dostupného katalogu. Audiovizuální vrstva expozice se skládá hned ze tří částí. První vysvětluje, kdo a jak byty na území hlavního města staví, druhá představí rozmanitou tvář současného bydlení: fotografický esej „Domy, byty, lidi“ pozve návštěvníky k nakouknutí do rozličných typů pražských domácností – od bezdomoveckého nocležiště po luxusní podkrovní rezidence v centru města. Třetí část pak tvoří zvuková montáž složená ze široké škály názorů, které na téma rozvoje bydlení rezonují mediálním prostorem. Návštěvníci výstavy se při sledování projekce mohou pohodlně usadit na pravděpodobně největší pohovce ve městě – o rozměrech nejmenšího pražského bytu. Díky prohlížečce mapového portálu prahazitra.camp mohou návštěvníci také snadno zjistit, kolik bytů (a kde) se v příštích deseti letech v Praze postaví. Data, informace a prognózy prezentované na výstavě se opírají především o Strategii rozvoje bydlení v hl. m. Praze, kterou zpracoval IPR Praha a v roce 2021 schválila Rada hl. m. Prahy. Adaptace strategie je důležitým krokem k překonání stagnace, výstavby nových bytů a rozšiřování městského fondu, ve které se dnes Praha nachází. Jednou z významných příčin celého problému je fakt, že Praha neměla dlouhodobě aktivní a cílevědomou bytovou politiku a dávala více prostoru osobním zájmům některých Pražanů, trhu a privatizaci bytového fondu. A právě v tom se musí situace změnit.

    https://praha.camp/vystavy/detail/praha-zitra-domy-a-byty

    • 
    • 
    • 
    • 

    Zobrazit méně o projektu Praha zítra? Domy a byty Zobrazit méně

  • Praha zítra? Město a řeka

    CAMP – Centrum architektury a městského plánování, 07/2023-01/2023

    

    Kdyby nebylo nejdelší řeky Česka, nebylo by ani největšího města. Určitě ne na takovém místě a v takové podobě, jak ho známe dnes. Vltava a její břehy jsou skutečnou kolébkou Prahy a dodnes pomáhají formovat naše představy o tom, kudy a jakým způsobem se má ubírat rozvoj hlavního města. Praha se přitom ke své řece leckdy obracela zády, nerespektovala její přirozenost a nedbala příležitostí, které jí nabízí. Dnes se však Vltava vrací do centra pozornosti městského plánování a politiky i soukromých investic. Výstava v Centru architektury a městského plánování reaguje na tento znovuobnovený zájem města o „svoji“ řeku a představuje veřejnosti aktuální trendy v územním rozvoji říční krajiny na příkladech dvaceti pěti konkrétních projektů, které se na Vltavě či v jejím bezprostředním okolí chystají k realizaci. Škála projektů je široká a začíná velkými veřejnými realizacemi, jako je příměstský park na soutoku Vltavy a Berounky, první svého druhu v ČR, Rohanský park, který spojí rekreační využití s přirozenou protipovodňovou ochranou, či komplexní proměna Trojské kotliny. Dále se představí menší projekty od úprav koryt přítoků Vltavy – Rokytky, Botiče nebo Motolského potoka – přes infrastrukturní stavby, reprezentované třeba novým Dvoreckým mostem a lanovkou v Podbabě, až po významné veřejné budovy na břehu řeky v podobě nového koncertního sálu – Vltavské filharmonie. Návštěvníci CAMPu se projdou po obou březích Vltavy od Zbraslavi až po Podbabu díky modelu řeky, který se v měřítku 1 : 1 000 vine celým výstavním sálem, jehož podlaha se pod paprsky UV světla dokáže před očima pozorného návštěvníka proměnit v obří mapu pražského vodstva. V doplňující projekci se přitom dozvědí podrobnosti a kontext všech chystaných projektů. Širokoúhlá projekce zve na cestu do minulosti Vltavy i Prahy pomocí historických rytin, map, fotografií i archivních záběrů. „Analogová“ část výstavy pak shrnuje základní informace a „vltavská nej“, kolem kterých možná dennodenně chodíme, aniž bychom si je vůbec uvědomovali. Víte například, kde je Vltava v Praze nejhlubší? Nebo dokážete zpaměti vyjmenovat názvy všech pražských mostů? Informace obsažené na výstavě vycházejí povětšinou z dokumentů zpracovaných Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, zejména z Koncepce pražských břehů. Za významnou pomoc a spolupráci při přípravě výstavy pak děkujeme všem kolegům z IPR Praha zejména z kanceláří archivu, veřejného prostoru a zelené infrastruktury.

    Více info o projektu Praha zítra? Město a řeka Více info

    Kdyby nebylo nejdelší řeky Česka, nebylo by ani největšího města. Určitě ne na takovém místě a v takové podobě, jak ho známe dnes. Vltava a její břehy jsou skutečnou kolébkou Prahy a dodnes pomáhají formovat naše představy o tom, kudy a jakým způsobem se má ubírat rozvoj hlavního města. Praha se přitom ke své řece leckdy obracela zády, nerespektovala její přirozenost a nedbala příležitostí, které jí nabízí. Dnes se však Vltava vrací do centra pozornosti městského plánování a politiky i soukromých investic. Výstava v Centru architektury a městského plánování reaguje na tento znovuobnovený zájem města o „svoji“ řeku a představuje veřejnosti aktuální trendy v územním rozvoji říční krajiny na příkladech dvaceti pěti konkrétních projektů, které se na Vltavě či v jejím bezprostředním okolí chystají k realizaci. Škála projektů je široká a začíná velkými veřejnými realizacemi, jako je příměstský park na soutoku Vltavy a Berounky, první svého druhu v ČR, Rohanský park, který spojí rekreační využití s přirozenou protipovodňovou ochranou, či komplexní proměna Trojské kotliny. Dále se představí menší projekty od úprav koryt přítoků Vltavy – Rokytky, Botiče nebo Motolského potoka – přes infrastrukturní stavby, reprezentované třeba novým Dvoreckým mostem a lanovkou v Podbabě, až po významné veřejné budovy na břehu řeky v podobě nového koncertního sálu – Vltavské filharmonie. Návštěvníci CAMPu se projdou po obou březích Vltavy od Zbraslavi až po Podbabu díky modelu řeky, který se v měřítku 1 : 1 000 vine celým výstavním sálem, jehož podlaha se pod paprsky UV světla dokáže před očima pozorného návštěvníka proměnit v obří mapu pražského vodstva. V doplňující projekci se přitom dozvědí podrobnosti a kontext všech chystaných projektů. Širokoúhlá projekce zve na cestu do minulosti Vltavy i Prahy pomocí historických rytin, map, fotografií i archivních záběrů. „Analogová“ část výstavy pak shrnuje základní informace a „vltavská nej“, kolem kterých možná dennodenně chodíme, aniž bychom si je vůbec uvědomovali. Víte například, kde je Vltava v Praze nejhlubší? Nebo dokážete zpaměti vyjmenovat názvy všech pražských mostů? Informace obsažené na výstavě vycházejí povětšinou z dokumentů zpracovaných Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, zejména z Koncepce pražských břehů. Za významnou pomoc a spolupráci při přípravě výstavy pak děkujeme všem kolegům z IPR Praha zejména z kanceláří archivu, veřejného prostoru a zelené infrastruktury.

    https://praha.camp/vystavy/detail/praha-zitra-mesto-a-reka

    • 
    • 
    • 
    • 

    Zobrazit méně o projektu Praha zítra? Město a řeka Zobrazit méně