Detail kreativce

Zpět na galerii

Matěj Beran

fyzická osoba podnikající na základě živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. disponující IČO

IČO: 02551152

Kontakt:

Matěj Beran

+420723559157

beranmatej@gmail.com

O profilu kreativce

Vystudoval jsem střihovou skladbu na FAMU. Jako střihač mám za sebou zajímavé projekty pro kino, televizi i internet. Dále se aktivně věnuji i kameře a v současné době působím jako režisér televizních pořadů Auto moto svět a Auto moto test.

Střihač, režisér a příležitostný kameraman

Odkazy

Adresy

    • Sídlo:

      Boušova 619
      Praha 9 19014 Hlavní město Praha
    • Kontaktní adresa:

      Školní 60
      Odolena Voda 25070
      Hlavní město Praha

Místa působnosti:

  • Hlavní město Praha
  • Středočeský kraj

Produkce audiovizuálního díla

  • Režisér / režisérka AVD

    • Auto moto svět

      Enterprise Media/Česká televize, 08/2023-

      Obrázek reference

      Pořad České televize věnující se všemu kolem automobilů a motorek. Vysílání je na týdenní bázi na ČT2, s 38 díly za rok. Pořad se věnuje novinkám a zajímavostem, přináší reportáže na různá témata (bezpečnost, srazy, technologie). Spřízněný pořad Auto moto test pak přináší recenze a testy nových modelů. Sledovanost pořadu byla např. v roce 2024 jen v televizi 113 000 (další počet diváků pak sleduje pořad ještě v ivysílání).

      Pořad České televize věnující se všemu kolem automobilů a motorek. Vysílání je na týdenní bázi na ČT2, s 38 díly za rok. Pořad se věnuje novinkám a zajímavostem, přináší reportáže na různá témata (bezpečnost, srazy, technologie). Spřízněný pořad Auto moto test pak přináší recenze a testy nových modelů. Sledovanost pořadu byla např. v roce 2024 jen v televizi 113 000 (další počet diváků pak sleduje pořad ještě v ivysílání).

      https://www.ceskatelevize.cz/porady/14081697546-auto-moto-svet/
    • Nedej se: Vysokorychlostní trápení

      Česká televize, 12/2021-03/2022

      Obrázek reference

      Výstavba vysokorychlostních železničních tratí s sebou kromě nesporných pozitivních stránek přináší i jistá negativa. "Vysokorychlostní trápení" vzniklo v rámci pořadu Nedej se a mapuje problematiku vysokorychlostních tratí z různých úhlů pohledů - od toho celkového až po ten lokální. Tento dokument měl ohlas u spousty občanů a i spolky, jako např. Koridor D8 z něj pak používalo ukázky na prezentaci této problematiky.

      Výstavba vysokorychlostních železničních tratí s sebou kromě nesporných pozitivních stránek přináší i jistá negativa. "Vysokorychlostní trápení" vzniklo v rámci pořadu Nedej se a mapuje problematiku vysokorychlostních tratí z různých úhlů pohledů - od toho celkového až po ten lokální. Tento dokument měl ohlas u spousty občanů a i spolky, jako např. Koridor D8 z něj pak používalo ukázky na prezentaci této problematiky.

      https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/422235100161003/
  • Střihač / střihačka AVD

    • Kibera: Příběh slumu

      Frame Films, 2017-2018

      Obrázek reference

      Kibera je jeden z největších slumů v Africe. Nachází se v Nairobi, hlavním městě Keni. Jedná se o neformální osídlení, kde chybí státem zprostředkovávané služby, jako je tekoucí pitná voda, nebo kanalizace. Na fungující zdravotnictví, školství, nebo policii, se místní nemohou spolehnout. To ovšem neznamená, že všichni obyvatelé Kibery jsou odsouzeni k životu v neštěstí. Dokument Kibera: Příběh slumu ukazuje ty, kteří se rozhodli slum přetvořit v lepší místo: Umělci ze skupiny Maasai Mbili se svým umění snaží dát místu identitu a lidem pocit, že vědí, kam patří. Učitelka Benta, která je HIV pozitivní, ve svém domě založila školku pro děti z HIV pozitivních rodin, aby jim pomohla vyrovnat se se stigmatizací, které čelí v životě. Další z postav je Tanker, bývalý profesionální boxer, který pro mladé lidi ze slumu postavil boxerskou školu, kde je učí disciplíně a sebeobraně. Vypravěčem filmu je Don – mladý fotograf, který strávil celý život ve slumu. Svými fotografiemi se snaží dokázat, že Kibera je především místo s velkým potenciálem, plné kreativních jedinců, kteří se naučili prostředí slumu využít na maximum, usilovat o lepší budoucnost a hájit tak svoje práva. Jsou to právě oni, kteří nahrazují chybějící služby a činí tak místo pro své sousedy lépe obyvatelným. Kibera: Příběh slumu sleduje, jak tento neformální systém funguje a je-li možné jej udržet i když přijde do konfliktu s formálním – během frekventovaných politických nepokojů.

      Kibera je jeden z největších slumů v Africe. Nachází se v Nairobi, hlavním městě Keni. Jedná se o neformální osídlení, kde chybí státem zprostředkovávané služby, jako je tekoucí pitná voda, nebo kanalizace. Na fungující zdravotnictví, školství, nebo policii, se místní nemohou spolehnout. To ovšem neznamená, že všichni obyvatelé Kibery jsou odsouzeni k životu v neštěstí. Dokument Kibera: Příběh slumu ukazuje ty, kteří se rozhodli slum přetvořit v lepší místo: Umělci ze skupiny Maasai Mbili se svým umění snaží dát místu identitu a lidem pocit, že vědí, kam patří. Učitelka Benta, která je HIV pozitivní, ve svém domě založila školku pro děti z HIV pozitivních rodin, aby jim pomohla vyrovnat se se stigmatizací, které čelí v životě. Další z postav je Tanker, bývalý profesionální boxer, který pro mladé lidi ze slumu postavil boxerskou školu, kde je učí disciplíně a sebeobraně. Vypravěčem filmu je Don – mladý fotograf, který strávil celý život ve slumu. Svými fotografiemi se snaží dokázat, že Kibera je především místo s velkým potenciálem, plné kreativních jedinců, kteří se naučili prostředí slumu využít na maximum, usilovat o lepší budoucnost a hájit tak svoje práva. Jsou to právě oni, kteří nahrazují chybějící služby a činí tak místo pro své sousedy lépe obyvatelným. Kibera: Příběh slumu sleduje, jak tento neformální systém funguje a je-li možné jej udržet i když přijde do konfliktu s formálním – během frekventovaných politických nepokojů.

      https://www.csfd.cz/film/645452-kibera-pribeh-slumu/prehled/
    • Vlci na hranicích

      Frame Films, 2018-2020

      Obrázek reference

      Vlci na hranicích vypráví příběh o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě. Na Broumovsku byly tyto šelmy vyhubeny před více než dvěma sty lety a začaly se postupně vracet až v poslední době. V kraji, pro nějž je chov ovcí a dalších hospodářských zvířat tak typický, vyvolává jejich návrat mnoho emocí. Sledujeme tak příběhy konkrétních lidí – ekologické farmářky, starosty jedné z obcí, či velkochovatele ovcí, kterým všem do života zasáhli vlci. Veřejnost je rozdělená – na jedné straně stojí statkáři a další obyvatelé, kteří se cítí ohroženi a chtějí se vlků zase zbavit. Na druhé straně jsou ti, kdo je považují za přirozené predátory nutné pro znovunastolení rovnováhy v přírodě. Podle nich by se lidé měli vzdát absolutní nadvlády nad životním prostředím a měli by změnit svůj způsob přemýšlení o lidské bezpečnosti a majetku. Dokážeme a chceme vlky opět přijmout?

      Vlci na hranicích vypráví příběh o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě. Na Broumovsku byly tyto šelmy vyhubeny před více než dvěma sty lety a začaly se postupně vracet až v poslední době. V kraji, pro nějž je chov ovcí a dalších hospodářských zvířat tak typický, vyvolává jejich návrat mnoho emocí. Sledujeme tak příběhy konkrétních lidí – ekologické farmářky, starosty jedné z obcí, či velkochovatele ovcí, kterým všem do života zasáhli vlci. Veřejnost je rozdělená – na jedné straně stojí statkáři a další obyvatelé, kteří se cítí ohroženi a chtějí se vlků zase zbavit. Na druhé straně jsou ti, kdo je považují za přirozené predátory nutné pro znovunastolení rovnováhy v přírodě. Podle nich by se lidé měli vzdát absolutní nadvlády nad životním prostředím a měli by změnit svůj způsob přemýšlení o lidské bezpečnosti a majetku. Dokážeme a chceme vlky opět přijmout?

      https://www.csfd.cz/film/789868-vlci-na-hranicich/prehled/