Detail kreativce
Matěj Beran
fyzická osoba podnikající na základě živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. disponující IČO
IČO: 02551152
Kontakt:
Matěj Beran
+420723559157
beranmatej@gmail.com
O profilu kreativce
Vystudoval jsem střihovou skladbu na FAMU. Jako střihač mám za sebou zajímavé projekty pro kino, televizi i internet. Dále se aktivně věnuji i kameře a v současné době působím jako režisér televizních pořadů Auto moto svět a Auto moto test.
Střihač, režisér a příležitostný kameraman
Odkazy
Adresy
-
-
Sídlo:
Boušova 619
Praha 9 19014 Hlavní město Praha -
Kontaktní adresa:
Školní 60
Odolena Voda 25070
Hlavní město Praha
-
Místa působnosti:
- Hlavní město Praha
- Středočeský kraj
Produkce audiovizuálního díla
-
Režisér / režisérka AVD
-
Auto moto svět
Enterprise Media/Česká televize, 08/2023-
Pořad České televize věnující se všemu kolem automobilů a motorek. Vysílání je na týdenní bázi na ČT2, s 38 díly za rok. Pořad se věnuje novinkám a zajímavostem, přináší reportáže na různá témata (bezpečnost, srazy, technologie). Spřízněný pořad Auto moto test pak přináší recenze a testy nových modelů. Sledovanost pořadu byla např. v roce 2024 jen v televizi 113 000 (další počet diváků pak sleduje pořad ještě v ivysílání).
Pořad České televize věnující se všemu kolem automobilů a motorek. Vysílání je na týdenní bázi na ČT2, s 38 díly za rok. Pořad se věnuje novinkám a zajímavostem, přináší reportáže na různá témata (bezpečnost, srazy, technologie). Spřízněný pořad Auto moto test pak přináší recenze a testy nových modelů. Sledovanost pořadu byla např. v roce 2024 jen v televizi 113 000 (další počet diváků pak sleduje pořad ještě v ivysílání).
-
Nedej se: Vysokorychlostní trápení
Česká televize, 12/2021-03/2022
Výstavba vysokorychlostních železničních tratí s sebou kromě nesporných pozitivních stránek přináší i jistá negativa. "Vysokorychlostní trápení" vzniklo v rámci pořadu Nedej se a mapuje problematiku vysokorychlostních tratí z různých úhlů pohledů - od toho celkového až po ten lokální. Tento dokument měl ohlas u spousty občanů a i spolky, jako např. Koridor D8 z něj pak používalo ukázky na prezentaci této problematiky.
Výstavba vysokorychlostních železničních tratí s sebou kromě nesporných pozitivních stránek přináší i jistá negativa. "Vysokorychlostní trápení" vzniklo v rámci pořadu Nedej se a mapuje problematiku vysokorychlostních tratí z různých úhlů pohledů - od toho celkového až po ten lokální. Tento dokument měl ohlas u spousty občanů a i spolky, jako např. Koridor D8 z něj pak používalo ukázky na prezentaci této problematiky.
-
-
Střihač / střihačka AVD
-
Kibera: Příběh slumu
Frame Films, 2017-2018
Kibera je jeden z největších slumů v Africe. Nachází se v Nairobi, hlavním městě Keni. Jedná se o neformální osídlení, kde chybí státem zprostředkovávané služby, jako je tekoucí pitná voda, nebo kanalizace. Na fungující zdravotnictví, školství, nebo policii, se místní nemohou spolehnout. To ovšem neznamená, že všichni obyvatelé Kibery jsou odsouzeni k životu v neštěstí. Dokument Kibera: Příběh slumu ukazuje ty, kteří se rozhodli slum přetvořit v lepší místo: Umělci ze skupiny Maasai Mbili se svým umění snaží dát místu identitu a lidem pocit, že vědí, kam patří. Učitelka Benta, která je HIV pozitivní, ve svém domě založila školku pro děti z HIV pozitivních rodin, aby jim pomohla vyrovnat se se stigmatizací, které čelí v životě. Další z postav je Tanker, bývalý profesionální boxer, který pro mladé lidi ze slumu postavil boxerskou školu, kde je učí disciplíně a sebeobraně. Vypravěčem filmu je Don – mladý fotograf, který strávil celý život ve slumu. Svými fotografiemi se snaží dokázat, že Kibera je především místo s velkým potenciálem, plné kreativních jedinců, kteří se naučili prostředí slumu využít na maximum, usilovat o lepší budoucnost a hájit tak svoje práva. Jsou to právě oni, kteří nahrazují chybějící služby a činí tak místo pro své sousedy lépe obyvatelným. Kibera: Příběh slumu sleduje, jak tento neformální systém funguje a je-li možné jej udržet i když přijde do konfliktu s formálním – během frekventovaných politických nepokojů.
Kibera je jeden z největších slumů v Africe. Nachází se v Nairobi, hlavním městě Keni. Jedná se o neformální osídlení, kde chybí státem zprostředkovávané služby, jako je tekoucí pitná voda, nebo kanalizace. Na fungující zdravotnictví, školství, nebo policii, se místní nemohou spolehnout. To ovšem neznamená, že všichni obyvatelé Kibery jsou odsouzeni k životu v neštěstí. Dokument Kibera: Příběh slumu ukazuje ty, kteří se rozhodli slum přetvořit v lepší místo: Umělci ze skupiny Maasai Mbili se svým umění snaží dát místu identitu a lidem pocit, že vědí, kam patří. Učitelka Benta, která je HIV pozitivní, ve svém domě založila školku pro děti z HIV pozitivních rodin, aby jim pomohla vyrovnat se se stigmatizací, které čelí v životě. Další z postav je Tanker, bývalý profesionální boxer, který pro mladé lidi ze slumu postavil boxerskou školu, kde je učí disciplíně a sebeobraně. Vypravěčem filmu je Don – mladý fotograf, který strávil celý život ve slumu. Svými fotografiemi se snaží dokázat, že Kibera je především místo s velkým potenciálem, plné kreativních jedinců, kteří se naučili prostředí slumu využít na maximum, usilovat o lepší budoucnost a hájit tak svoje práva. Jsou to právě oni, kteří nahrazují chybějící služby a činí tak místo pro své sousedy lépe obyvatelným. Kibera: Příběh slumu sleduje, jak tento neformální systém funguje a je-li možné jej udržet i když přijde do konfliktu s formálním – během frekventovaných politických nepokojů.
-
Vlci na hranicích
Frame Films, 2018-2020
Vlci na hranicích vypráví příběh o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě. Na Broumovsku byly tyto šelmy vyhubeny před více než dvěma sty lety a začaly se postupně vracet až v poslední době. V kraji, pro nějž je chov ovcí a dalších hospodářských zvířat tak typický, vyvolává jejich návrat mnoho emocí. Sledujeme tak příběhy konkrétních lidí – ekologické farmářky, starosty jedné z obcí, či velkochovatele ovcí, kterým všem do života zasáhli vlci. Veřejnost je rozdělená – na jedné straně stojí statkáři a další obyvatelé, kteří se cítí ohroženi a chtějí se vlků zase zbavit. Na druhé straně jsou ti, kdo je považují za přirozené predátory nutné pro znovunastolení rovnováhy v přírodě. Podle nich by se lidé měli vzdát absolutní nadvlády nad životním prostředím a měli by změnit svůj způsob přemýšlení o lidské bezpečnosti a majetku. Dokážeme a chceme vlky opět přijmout?
Vlci na hranicích vypráví příběh o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě. Na Broumovsku byly tyto šelmy vyhubeny před více než dvěma sty lety a začaly se postupně vracet až v poslední době. V kraji, pro nějž je chov ovcí a dalších hospodářských zvířat tak typický, vyvolává jejich návrat mnoho emocí. Sledujeme tak příběhy konkrétních lidí – ekologické farmářky, starosty jedné z obcí, či velkochovatele ovcí, kterým všem do života zasáhli vlci. Veřejnost je rozdělená – na jedné straně stojí statkáři a další obyvatelé, kteří se cítí ohroženi a chtějí se vlků zase zbavit. Na druhé straně jsou ti, kdo je považují za přirozené predátory nutné pro znovunastolení rovnováhy v přírodě. Podle nich by se lidé měli vzdát absolutní nadvlády nad životním prostředím a měli by změnit svůj způsob přemýšlení o lidské bezpečnosti a majetku. Dokážeme a chceme vlky opět přijmout?
-
Dajori
Film & Sociologie, 2024
Celovečerní dokumentární film Dajori vypráví příběh rodiny Hučkových, která žije obyčejným životem v příhraničním Varnsdorfu. Marie se rozhodne pomoct mladší sestře Ivetě, která skončila se svými devíti dětmi na ulici. Dvouletá Anabel a devítiletý Samuel se tak ocitají v pěstounské péči Marie a Enrica Hučkových. Snímek v následujících třech letech zaznamenává zásadní rodinné události a vztahy. Sledujeme Mariinu snahu dávat Samovi a Anabel najevo mateřskou lásku, ale současně je vychovávat podle svých představ. Navíc Samuel zrovna vstupuje do puberty, a tak Marie při jeho výchově čelí nejedné výzvě...
Celovečerní dokumentární film Dajori vypráví příběh rodiny Hučkových, která žije obyčejným životem v příhraničním Varnsdorfu. Marie se rozhodne pomoct mladší sestře Ivetě, která skončila se svými devíti dětmi na ulici. Dvouletá Anabel a devítiletý Samuel se tak ocitají v pěstounské péči Marie a Enrica Hučkových. Snímek v následujících třech letech zaznamenává zásadní rodinné události a vztahy. Sledujeme Mariinu snahu dávat Samovi a Anabel najevo mateřskou lásku, ale současně je vychovávat podle svých představ. Navíc Samuel zrovna vstupuje do puberty, a tak Marie při jeho výchově čelí nejedné výzvě...
-