Detail kreativce
Mgr. Vladimír Mráz
fyzická osoba podnikající na základě živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. disponující IČO
IČO: 15428044
Kontakt:
Vladimír Mráz
+420 602 753866
vladimir.mraz@qq.cz
Adresy
-
-
Sídlo:
Hlavní třída 855
Ostrava - Poruba 70800 -
Kontaktní adresa:
Trojanovice 142
Trojanovice 74401
Moravskoslezský kraj
-
Místa působnosti:
- Královéhradecký kraj
- Jihočeský kraj
- Jihomoravský kraj
- Karlovarský kraj
- Liberecký kraj
- Moravskoslezský kraj
- Olomoucký kraj
- Pardubický kraj
- Hlavní město Praha
- Plzeňský kraj
- Středočeský kraj
- Ústecký kraj
- Kraj Vysočina
- Zlínský kraj
Produkce audiovizuálního díla
-
Střihač AVD
-
Báječná show
QQ studio Ostrava a Česká televize, 2002
Celovečerní animovaný film kombinující plastelínu, kreslenou, ploškovou a 3D animaci. Na kouzelném koberci se slétají významní herci ze zvířecí říše, aby si jako každý rok nadělili filmové ceny. Pořádek zajišťuje přítomnost krále lva a o zábavu se stará bavič ptakopysk Bobo. Mezi jeho estrádními čísly se promítají filmy, zvané bajky La Fontaina (Vůl a žába, Liška a čáp, Kojot a mula, Netopýr a lasičky, Liška a vrána, Myšák a hraboš, Vlk v převleku, Želva a zajíc). Organizace klape, i když každý bavičův výstup má své kouzlo trapasu. Nakonec se přece jen obecenstvo neudrží a nastane správná mela
Celovečerní animovaný film kombinující plastelínu, kreslenou, ploškovou a 3D animaci. Na kouzelném koberci se slétají významní herci ze zvířecí říše, aby si jako každý rok nadělili filmové ceny. Pořádek zajišťuje přítomnost krále lva a o zábavu se stará bavič ptakopysk Bobo. Mezi jeho estrádními čísly se promítají filmy, zvané bajky La Fontaina (Vůl a žába, Liška a čáp, Kojot a mula, Netopýr a lasičky, Liška a vrána, Myšák a hraboš, Vlk v převleku, Želva a zajíc). Organizace klape, i když každý bavičův výstup má své kouzlo trapasu. Nakonec se přece jen obecenstvo neudrží a nastane správná mela
-
Kolik příběhů má den
QQ studio Ostrava a Česká televize, 2008
První celovečerní film na světě, který je natočený fotoaparáty. Ostrava, město před našima očima. Unikátní časosběrná dokumentární koláž o proměně ocelového srdce republiky v město barev, kontrastů, industriální nostalgie i nejmodernější architektury. Pro Českou televizi vyrobilo Mr. A-Z Production a QQ Studio Ostrava. Na vzniku filmu se podílelo 22 fotografů, zejména však: Vladimír Mráz, Jan Kostera, Lubomír Chmelař, Antonín Genser, Pavel Kotala a další. Scénář, střih a režie: Vladimír Mráz, hudba: Dalibor Mráz (16 let!). Se záměrem vytvořit filmovou kroniku Ostravy vznikly v zimě roku 2004 první záběry pro zamýšlený dokument. Vladimír Mráz začal objevovat prostor kolem sebe viděný (zdánlivě) ve zkratce. Neustále s sebou vozil fotoaparát a fotil především proměny světla v koloběhu dne nebo jiné detaily, na kterých si pro sebe objevoval ojedinělou metodu záznamu: dráhu slunce nad panoramatem města nebo nad industriální krajinou, stmívání, světlo putující po kalužích, stopy aut ujíždějících na napadaném sněhu, pohyb holubů atd. Sám o svých tehdejších pocitech říká: „Byl jsem utahaný z plánovitého stylu života, hledal jsem nahodilost. A objevil jsem krásu všední banality. Pochopil jsem, že kolem nás je mnoho neviděného.“ Pomalu se začala upřesňovat představa budoucího dokumentu, ve kterém samozřejmě nejde pouze o tyto kreativní detaily, ale o záznam víc než tří let ze života města, které se proměňuje v architektonickém celku, v „nervním“ oběhu infrastruktury i v jednotlivostech životního stylu. Přidávali se další fotografové, nakonec ostravskou dennodenní realitu zaznamenávalo dvaadvacet fotoaparátů na padesáti různých místech. Velmi zjednodušeně řečeno intervalové snímání neboli časosběr je schopnost některých fotoaparátů snímat fotky v přesném časovém rozmezí po určitou dobu. Pro přesnější představu: 240 obrázků, které tvoří ve výsledku necelých 10 vteřin dokumentu, se snímaly 2 hodiny. Od prvních kratších věcí, postupovali tvůrci ke složitějším záměrům. Vytvořili si systém každodenní archivace nafoceného materiálu, jeho dílčího zpracování a průběžného sestřihu. Dnes předkládají výsledek čtyřletého úsilí – dokument natočený fotoaparáty, v němž jedna minuta je tvořena 1 500 a jedna hodina 90 000 fotografiemi. Snímáme-li jeden prostor po dobu jednoho dne, měsíce, či dokonce několika let, jsme blíže poznání pochopit význam tohoto místa. Lidé přicházejí a odcházejí a cosi nad tím vším zůstává. Nejenže se zdokonaluje technika snímání, ale mění se i témata. Jestliže dřív byla Ostrava schematicky charakterizována proudy oceli a rekordními výkony začerněných šlachovitých těl, dnes sledujeme, jak se toto město proměňuje v urbanistickém celku i jak se proměňují lidé zachycení ve studovnách, na hudebním festivalu nebo v okamžicích výsostně soukromých; některé ne nepodstatné drobnosti připomínají, že tento životní prostor má svůj vnitřní rytmus odehrávající se v provázanosti s přírodou zachycenou v průběhu ročních dob. Toto rozdělení na pozoruhodné a běžné, na mezní a banální se vytváří intuitivně při skládání motivů vznikajících uvnitř záběrů. A pak si jako diváci náhle uvědomujeme pomíjivost a ohraničenost okamžiku
První celovečerní film na světě, který je natočený fotoaparáty. Ostrava, město před našima očima. Unikátní časosběrná dokumentární koláž o proměně ocelového srdce republiky v město barev, kontrastů, industriální nostalgie i nejmodernější architektury. Pro Českou televizi vyrobilo Mr. A-Z Production a QQ Studio Ostrava. Na vzniku filmu se podílelo 22 fotografů, zejména však: Vladimír Mráz, Jan Kostera, Lubomír Chmelař, Antonín Genser, Pavel Kotala a další. Scénář, střih a režie: Vladimír Mráz, hudba: Dalibor Mráz (16 let!). Se záměrem vytvořit filmovou kroniku Ostravy vznikly v zimě roku 2004 první záběry pro zamýšlený dokument. Vladimír Mráz začal objevovat prostor kolem sebe viděný (zdánlivě) ve zkratce. Neustále s sebou vozil fotoaparát a fotil především proměny světla v koloběhu dne nebo jiné detaily, na kterých si pro sebe objevoval ojedinělou metodu záznamu: dráhu slunce nad panoramatem města nebo nad industriální krajinou, stmívání, světlo putující po kalužích, stopy aut ujíždějících na napadaném sněhu, pohyb holubů atd. Sám o svých tehdejších pocitech říká: „Byl jsem utahaný z plánovitého stylu života, hledal jsem nahodilost. A objevil jsem krásu všední banality. Pochopil jsem, že kolem nás je mnoho neviděného.“ Pomalu se začala upřesňovat představa budoucího dokumentu, ve kterém samozřejmě nejde pouze o tyto kreativní detaily, ale o záznam víc než tří let ze života města, které se proměňuje v architektonickém celku, v „nervním“ oběhu infrastruktury i v jednotlivostech životního stylu. Přidávali se další fotografové, nakonec ostravskou dennodenní realitu zaznamenávalo dvaadvacet fotoaparátů na padesáti různých místech. Velmi zjednodušeně řečeno intervalové snímání neboli časosběr je schopnost některých fotoaparátů snímat fotky v přesném časovém rozmezí po určitou dobu. Pro přesnější představu: 240 obrázků, které tvoří ve výsledku necelých 10 vteřin dokumentu, se snímaly 2 hodiny. Od prvních kratších věcí, postupovali tvůrci ke složitějším záměrům. Vytvořili si systém každodenní archivace nafoceného materiálu, jeho dílčího zpracování a průběžného sestřihu. Dnes předkládají výsledek čtyřletého úsilí – dokument natočený fotoaparáty, v němž jedna minuta je tvořena 1 500 a jedna hodina 90 000 fotografiemi. Snímáme-li jeden prostor po dobu jednoho dne, měsíce, či dokonce několika let, jsme blíže poznání pochopit význam tohoto místa. Lidé přicházejí a odcházejí a cosi nad tím vším zůstává. Nejenže se zdokonaluje technika snímání, ale mění se i témata. Jestliže dřív byla Ostrava schematicky charakterizována proudy oceli a rekordními výkony začerněných šlachovitých těl, dnes sledujeme, jak se toto město proměňuje v urbanistickém celku i jak se proměňují lidé zachycení ve studovnách, na hudebním festivalu nebo v okamžicích výsostně soukromých; některé ne nepodstatné drobnosti připomínají, že tento životní prostor má svůj vnitřní rytmus odehrávající se v provázanosti s přírodou zachycenou v průběhu ročních dob. Toto rozdělení na pozoruhodné a běžné, na mezní a banální se vytváří intuitivně při skládání motivů vznikajících uvnitř záběrů. A pak si jako diváci náhle uvědomujeme pomíjivost a ohraničenost okamžiku
-
-
Scenárista AVD
-
Báječná show
QQ studio Ostrava a Česká televize, 2002
celovečerní animovaný film v technologie plastelíny, kreslené, ploškové a 3D animace
-
Kolik příběhů má den
QQ studio Ostrava, 2008
První celovečerní film na světě, který je natočený fotoaparáty. Ostrava, město před našima očima. Unikátní časosběrná dokumentární koláž o proměně ocelového srdce republiky v město barev, kontrastů, industriální nostalgie i nejmodernější architektury. Pro Českou televizi vyrobilo Mr. A-Z Production a QQ Studio Ostrava. Na vzniku filmu se podílelo 22 fotografů, zejména však: Vladimír Mráz, Jan Kostera, Lubomír Chmelař, Antonín Genser, Pavel Kotala a další. Scénář, střih a režie: Vladimír Mráz, hudba: Dalibor Mráz (16 let!). Se záměrem vytvořit filmovou kroniku Ostravy vznikly v zimě roku 2004 první záběry pro zamýšlený dokument. Vladimír Mráz začal objevovat prostor kolem sebe viděný (zdánlivě) ve zkratce. Neustále s sebou vozil fotoaparát a fotil především proměny světla v koloběhu dne nebo jiné detaily, na kterých si pro sebe objevoval ojedinělou metodu záznamu: dráhu slunce nad panoramatem města nebo nad industriální krajinou, stmívání, světlo putující po kalužích, stopy aut ujíždějících na napadaném sněhu, pohyb holubů atd. Sám o svých tehdejších pocitech říká: „Byl jsem utahaný z plánovitého stylu života, hledal jsem nahodilost. A objevil jsem krásu všední banality. Pochopil jsem, že kolem nás je mnoho neviděného.“
První celovečerní film na světě, který je natočený fotoaparáty. Ostrava, město před našima očima. Unikátní časosběrná dokumentární koláž o proměně ocelového srdce republiky v město barev, kontrastů, industriální nostalgie i nejmodernější architektury. Pro Českou televizi vyrobilo Mr. A-Z Production a QQ Studio Ostrava. Na vzniku filmu se podílelo 22 fotografů, zejména však: Vladimír Mráz, Jan Kostera, Lubomír Chmelař, Antonín Genser, Pavel Kotala a další. Scénář, střih a režie: Vladimír Mráz, hudba: Dalibor Mráz (16 let!). Se záměrem vytvořit filmovou kroniku Ostravy vznikly v zimě roku 2004 první záběry pro zamýšlený dokument. Vladimír Mráz začal objevovat prostor kolem sebe viděný (zdánlivě) ve zkratce. Neustále s sebou vozil fotoaparát a fotil především proměny světla v koloběhu dne nebo jiné detaily, na kterých si pro sebe objevoval ojedinělou metodu záznamu: dráhu slunce nad panoramatem města nebo nad industriální krajinou, stmívání, světlo putující po kalužích, stopy aut ujíždějících na napadaném sněhu, pohyb holubů atd. Sám o svých tehdejších pocitech říká: „Byl jsem utahaný z plánovitého stylu života, hledal jsem nahodilost. A objevil jsem krásu všední banality. Pochopil jsem, že kolem nás je mnoho neviděného.“
-
-
Kreativní producent AVD, Showrunner AVD
-
Báječná show
Česká televize a QQ studio Ostrava, 2002
Celovečerní animovaný film na kterém se podílely hvězdy z tvůrců anim. filmu Na kouzelném koberci se slétají významní herci ze zvířecí říše, aby si jako každý rok nadělili filmové ceny. Pořádek zajišťuje přítomnost krále lva a o zábavu se stará bavič ptakopysk Bobo. Mezi jeho estrádními čísly se promítají filmy, zvané bajky La Fontaina (Vůl a žába, Liška a čáp, Kojot a mula, Netopýr a lasičky, Liška a vrána, Myšák a hraboš, Vlk v převleku, Želva a zajíc). Organizace klape, i když každý bavičův výstup má své kouzlo trapasu. Nakonec se přece jen obecenstvo neudrží a nastane správná mela (oficiální text distributora)
Celovečerní animovaný film na kterém se podílely hvězdy z tvůrců anim. filmu Na kouzelném koberci se slétají významní herci ze zvířecí říše, aby si jako každý rok nadělili filmové ceny. Pořádek zajišťuje přítomnost krále lva a o zábavu se stará bavič ptakopysk Bobo. Mezi jeho estrádními čísly se promítají filmy, zvané bajky La Fontaina (Vůl a žába, Liška a čáp, Kojot a mula, Netopýr a lasičky, Liška a vrána, Myšák a hraboš, Vlk v převleku, Želva a zajíc). Organizace klape, i když každý bavičův výstup má své kouzlo trapasu. Nakonec se přece jen obecenstvo neudrží a nastane správná mela (oficiální text distributora)
-
Kolik příběhů má den
QQ studio Ostrava a Česká televize, 2008
První celovečerní film na světě, který je natočený fotoaparáty. Ostrava, město před našima očima. Unikátní časosběrná dokumentární koláž o proměně ocelového srdce republiky v město barev, kontrastů, industriální nostalgie i nejmodernější architektury. Pro Českou televizi vyrobilo Mr. A-Z Production a QQ Studio Ostrava. Na vzniku filmu se podílelo 22 fotografů, zejména však: Vladimír Mráz, Jan Kostera, Lubomír Chmelař, Antonín Genser, Pavel Kotala a další. Scénář, střih a režie: Vladimír Mráz, hudba: Dalibor Mráz (16 let!). Se záměrem vytvořit filmovou kroniku Ostravy vznikly v zimě roku 2004 první záběry pro zamýšlený dokument. Vladimír Mráz začal objevovat prostor kolem sebe viděný (zdánlivě) ve zkratce. Neustále s sebou vozil fotoaparát a fotil především proměny světla v koloběhu dne nebo jiné detaily, na kterých si pro sebe objevoval ojedinělou metodu záznamu: dráhu slunce nad panoramatem města nebo nad industriální krajinou, stmívání, světlo putující po kalužích, stopy aut ujíždějících na napadaném sněhu, pohyb holubů atd. Sám o svých tehdejších pocitech říká: „Byl jsem utahaný z plánovitého stylu života, hledal jsem nahodilost. A objevil jsem krásu všední banality. Pochopil jsem, že kolem nás je mnoho neviděného.“ Pomalu se začala upřesňovat představa budoucího dokumentu, ve kterém samozřejmě nejde pouze o tyto kreativní detaily, ale o záznam víc než tří let ze života města, které se proměňuje v architektonickém celku, v „nervním“ oběhu infrastruktury i v jednotlivostech životního stylu. Přidávali se další fotografové, nakonec ostravskou dennodenní realitu zaznamenávalo dvaadvacet fotoaparátů na padesáti různých místech. Velmi zjednodušeně řečeno intervalové snímání neboli časosběr je schopnost některých fotoaparátů snímat fotky v přesném časovém rozmezí po určitou dobu. Pro přesnější představu: 240 obrázků, které tvoří ve výsledku necelých 10 vteřin dokumentu, se snímaly 2 hodiny. Od prvních kratších věcí, postupovali tvůrci ke složitějším záměrům. Vytvořili si systém každodenní archivace nafoceného materiálu, jeho dílčího zpracování a průběžného sestřihu. Dnes předkládají výsledek čtyřletého úsilí – dokument natočený fotoaparáty, v němž jedna minuta je tvořena 1 500 a jedna hodina 90 000 fotografiemi.
První celovečerní film na světě, který je natočený fotoaparáty. Ostrava, město před našima očima. Unikátní časosběrná dokumentární koláž o proměně ocelového srdce republiky v město barev, kontrastů, industriální nostalgie i nejmodernější architektury. Pro Českou televizi vyrobilo Mr. A-Z Production a QQ Studio Ostrava. Na vzniku filmu se podílelo 22 fotografů, zejména však: Vladimír Mráz, Jan Kostera, Lubomír Chmelař, Antonín Genser, Pavel Kotala a další. Scénář, střih a režie: Vladimír Mráz, hudba: Dalibor Mráz (16 let!). Se záměrem vytvořit filmovou kroniku Ostravy vznikly v zimě roku 2004 první záběry pro zamýšlený dokument. Vladimír Mráz začal objevovat prostor kolem sebe viděný (zdánlivě) ve zkratce. Neustále s sebou vozil fotoaparát a fotil především proměny světla v koloběhu dne nebo jiné detaily, na kterých si pro sebe objevoval ojedinělou metodu záznamu: dráhu slunce nad panoramatem města nebo nad industriální krajinou, stmívání, světlo putující po kalužích, stopy aut ujíždějících na napadaném sněhu, pohyb holubů atd. Sám o svých tehdejších pocitech říká: „Byl jsem utahaný z plánovitého stylu života, hledal jsem nahodilost. A objevil jsem krásu všední banality. Pochopil jsem, že kolem nás je mnoho neviděného.“ Pomalu se začala upřesňovat představa budoucího dokumentu, ve kterém samozřejmě nejde pouze o tyto kreativní detaily, ale o záznam víc než tří let ze života města, které se proměňuje v architektonickém celku, v „nervním“ oběhu infrastruktury i v jednotlivostech životního stylu. Přidávali se další fotografové, nakonec ostravskou dennodenní realitu zaznamenávalo dvaadvacet fotoaparátů na padesáti různých místech. Velmi zjednodušeně řečeno intervalové snímání neboli časosběr je schopnost některých fotoaparátů snímat fotky v přesném časovém rozmezí po určitou dobu. Pro přesnější představu: 240 obrázků, které tvoří ve výsledku necelých 10 vteřin dokumentu, se snímaly 2 hodiny. Od prvních kratších věcí, postupovali tvůrci ke složitějším záměrům. Vytvořili si systém každodenní archivace nafoceného materiálu, jeho dílčího zpracování a průběžného sestřihu. Dnes předkládají výsledek čtyřletého úsilí – dokument natočený fotoaparáty, v němž jedna minuta je tvořena 1 500 a jedna hodina 90 000 fotografiemi.
-
-
Režisér AVD
-
Draci v hrnci - dětský pořad na České televizi Déčko
Česká televize, 2013 až dodnes
Jsem autorem celé struktury pořadu, ať uz jako scenárista nebo režisér a dodnes pořad píšu a režíruji.
-
Tý Brďo! - dětský pořad na České televizi Déčko
Česká televize, 2015 až dodnes
Jsem autorem celé struktury pořadu, ať uz jako scenárista nebo režisér a dodnes pořad píšu a režíruji.
-
