Detail kreativce
Martina Špinková
Fyzická osoba podnikající na základě jiného než živnostenského zákona (např. autorský zákon č. 121/2000 Sb.,) disponující DIČ
Kontakt:
Martina Špinková
+420 776 065 696
martina@spinkova.cz
Adresy
-
-
Sídlo:
Na Kocourkách 18
Praha 6 169 00 Hlavní město Praha -
Kontaktní adresa:
Na Kocourkách 18
Praha 6 169 00
Hlavní město Praha
-
Místa působnosti:
- Královéhradecký kraj
- Jihočeský kraj
- Jihomoravský kraj
- Karlovarský kraj
- Liberecký kraj
- Moravskoslezský kraj
- Olomoucký kraj
- Pardubický kraj
- Hlavní město Praha
- Plzeňský kraj
- Středočeský kraj
- Ústecký kraj
- Kraj Vysočina
- Zlínský kraj
Oblasti nabízených služeb
-
Grafický design / branding
-
Knihy nejen proděti
Nakladatelství Cesta domů, nakladatelství Triáda, 01/2005 - 12/2023
Několik ukázek z autorských knih i z knih ilustrovaných pro jiné autory. Spolupracovala jsem s našimi i zahraničními nakladateli (Portál, Triáda, KNA, Cesta domů, DBVerlag München, Echter Verlag aj). Jsem autorkou obrazových knih pro děti (Anna a Anička, Divný brach strach, Kocouře, ty se máš, O tajemství) a knih Malé dobré zprávy a Byltě jeden člověk, které vydala Cesta domů. V soutěži Nejkrásnější české knihy roku byla oceněna kniha romských pohádek Ráj na zemi (nakladatelství Triáda, 2011), kterou ilustrovala, a kniha Divný brach strach (2015). V roce 2017 byly knihy Kocouře, ty se máš a v roce 2023 Kdesi pod nebesy (autor Radek Malý) nominovány na Zlatou stuhu (beletrie pro děti). Kniha O tajemství dostala v roce 2019 cenu učitelů SUK. Knihy vydané v Cestě domů se staly výrazným nástrojem komunikace s veřejností o nelehkých tématech, o smrti, konečnosti atd. a přispěly tak výrazně neziskové organizaci Cesta domů při práci s jejím základním tématem.
Několik ukázek z autorských knih i z knih ilustrovaných pro jiné autory. Spolupracovala jsem s našimi i zahraničními nakladateli (Portál, Triáda, KNA, Cesta domů, DBVerlag München, Echter Verlag aj). Jsem autorkou obrazových knih pro děti (Anna a Anička, Divný brach strach, Kocouře, ty se máš, O tajemství) a knih Malé dobré zprávy a Byltě jeden člověk, které vydala Cesta domů. V soutěži Nejkrásnější české knihy roku byla oceněna kniha romských pohádek Ráj na zemi (nakladatelství Triáda, 2011), kterou ilustrovala, a kniha Divný brach strach (2015). V roce 2017 byly knihy Kocouře, ty se máš a v roce 2023 Kdesi pod nebesy (autor Radek Malý) nominovány na Zlatou stuhu (beletrie pro děti). Kniha O tajemství dostala v roce 2019 cenu učitelů SUK. Knihy vydané v Cestě domů se staly výrazným nástrojem komunikace s veřejností o nelehkých tématech, o smrti, konečnosti atd. a přispěly tak výrazně neziskové organizaci Cesta domů při práci s jejím základním tématem.
-
-
Malované písmo
Roesel a K8, 05/2022-11/2023
Ručně malované vývěsní štíty pro kavárnu v Mostecké ulici na Malé Straně, cílem projektu bylo dostát starodávnosti místa využitím tradičního písmomalířského řemesla. Na Malé Straně je přes všechny snahy spousta vizuálního smogu. Toto je malý pokus přinést do historického domu klasické písmo díky tradičnímu řemeslu. Vycházela jsem ze zásad barokních fontů, ale psala jsem ručně tak, aby bylo písmo sice standardní a dobře čitelné, ale neslo v sobě prvky odkazující k psaní rukou. V jednom stylu jsou provedeny světelné tabule s nabídkou uvnitř, tabule s nabídkou u vchodu, plakát a ivývěsní štíty nad obchod, které se mění podle ročního období a sezonní nabídky (zmrzlina/crepes).
Ručně malované vývěsní štíty pro kavárnu v Mostecké ulici na Malé Straně, cílem projektu bylo dostát starodávnosti místa využitím tradičního písmomalířského řemesla. Na Malé Straně je přes všechny snahy spousta vizuálního smogu. Toto je malý pokus přinést do historického domu klasické písmo díky tradičnímu řemeslu. Vycházela jsem ze zásad barokních fontů, ale psala jsem ručně tak, aby bylo písmo sice standardní a dobře čitelné, ale neslo v sobě prvky odkazující k psaní rukou. V jednom stylu jsou provedeny světelné tabule s nabídkou uvnitř, tabule s nabídkou u vchodu, plakát a ivývěsní štíty nad obchod, které se mění podle ročního období a sezonní nabídky (zmrzlina/crepes).
-
-
Kus tety
Výstava pro kulturní centrum Klubovna, Praha 6, 09/2023
Deset let fotografuji výlohy obchodů se snahou vysledovat v tomto panoptiku naše klopotné hledání tělesné krásy. Nejdřív jsem se jen před výlohami smála, absurditu mám ráda. Pak jsem fotila. Pak strávila den mezi asi stovkou luxusních figurín v obchodě pro obchody. Poté se mi lidé v metru a v obchodních centrech proměnili ve figuríny. Pak se mi z nich dělalo mdlo. Snažila jsem se je nepozorovat, ale nešlo to. Pak se mi dělalo mdlo ze sebe. Pak jsem malovala a bylo mi líto barev a pláten na takové ptákoviny. A pak jsem si moc přála to absurdní veselí ukázat ostatním, aby měli výstavu. Stálou, na ulicích, jako já. Aby objevovali to, co všechno vtipného může lidem bláhová touha po tělesné kráse nakukat. Krása nebo děs? Běžte ach běžte do komory, jsou tam ty ruce naší Dory…píše se ve Zlatém kolovratu. Vrchol strašidelnosti: rozřezat živé tělo mladé slečně. Všichni jsme se toho báli, aspoň myslím. Přesto ale spokojeně chodíme kolem desítek výkladů, kde jsou ruce nohy i hlavy, lidé všelijak rozkrájení a nekompletní, a nebojíme se. Přestože jsou velmi realističtí, velmi skuteční. A když jsou figuríny kompletní, tak se zase kroutí do vrtule, jsou vyzáblí, prsa větší než zadek, želvičky (terminus technicus) nic moc, ústa prodejné dámy a nohy dvanáctileté dívenky. A my se jich opět nebojíme, jen se bojíme, že takoví nejsme. Takoví krásní, vyzáblí, zkroucení, pohrdliví. Proč jsou ti panáci a panačky vlastně pohrdliví a znudění? Asi proto, že si myslí, že jsou na světě nejkrásnější. Jenže: oni nemyslí a ….nejsou. Už deset let se mě snaží svést, chtějí, abych v nich viděla sebe. Abych vlezla do výlohy k nim, vlezla do jejich plastového těla a plakala nad tím svým strašným. Nepovedlo se, nedala jsem se. Zůstávám před výlohou a chechtám se, divím a kroutím hlavou. Zůstaňte před výlohou se mnou. Fotografie a malba autorka.
Deset let fotografuji výlohy obchodů se snahou vysledovat v tomto panoptiku naše klopotné hledání tělesné krásy. Nejdřív jsem se jen před výlohami smála, absurditu mám ráda. Pak jsem fotila. Pak strávila den mezi asi stovkou luxusních figurín v obchodě pro obchody. Poté se mi lidé v metru a v obchodních centrech proměnili ve figuríny. Pak se mi z nich dělalo mdlo. Snažila jsem se je nepozorovat, ale nešlo to. Pak se mi dělalo mdlo ze sebe. Pak jsem malovala a bylo mi líto barev a pláten na takové ptákoviny. A pak jsem si moc přála to absurdní veselí ukázat ostatním, aby měli výstavu. Stálou, na ulicích, jako já. Aby objevovali to, co všechno vtipného může lidem bláhová touha po tělesné kráse nakukat. Krása nebo děs? Běžte ach běžte do komory, jsou tam ty ruce naší Dory…píše se ve Zlatém kolovratu. Vrchol strašidelnosti: rozřezat živé tělo mladé slečně. Všichni jsme se toho báli, aspoň myslím. Přesto ale spokojeně chodíme kolem desítek výkladů, kde jsou ruce nohy i hlavy, lidé všelijak rozkrájení a nekompletní, a nebojíme se. Přestože jsou velmi realističtí, velmi skuteční. A když jsou figuríny kompletní, tak se zase kroutí do vrtule, jsou vyzáblí, prsa větší než zadek, želvičky (terminus technicus) nic moc, ústa prodejné dámy a nohy dvanáctileté dívenky. A my se jich opět nebojíme, jen se bojíme, že takoví nejsme. Takoví krásní, vyzáblí, zkroucení, pohrdliví. Proč jsou ti panáci a panačky vlastně pohrdliví a znudění? Asi proto, že si myslí, že jsou na světě nejkrásnější. Jenže: oni nemyslí a ….nejsou. Už deset let se mě snaží svést, chtějí, abych v nich viděla sebe. Abych vlezla do výlohy k nim, vlezla do jejich plastového těla a plakala nad tím svým strašným. Nepovedlo se, nedala jsem se. Zůstávám před výlohou a chechtám se, divím a kroutím hlavou. Zůstaňte před výlohou se mnou. Fotografie a malba autorka.
-
-
Kresby na textil
soukromé osoby, 1990 - 2023
Originální kresby na bytový textil, oděvy, tašky, hračky. Vytvořila jsem několika firmám kresby pro bytvý textil, tašky, trička a další oděvy, významně jsem se snažila využívat pérovky, které nejsou tak běžné a realistické kresby lidi většinou oslovují. Vznikly sady tištěných tašek (např. Kruh, Cesta domů), ale i desítky originálů pro jednotlivé zadavatele a soukromé osoby. Pérovka, sama o sobě jemná, dokáže být výrazně působícím brandem, je-li vhodně zpracována a dobře vytištěna, což je již nyní zcela bez problémů, technologie dobře fungují. Foto Dorota Velek a autorka
Originální kresby na bytový textil, oděvy, tašky, hračky. Vytvořila jsem několika firmám kresby pro bytvý textil, tašky, trička a další oděvy, významně jsem se snažila využívat pérovky, které nejsou tak běžné a realistické kresby lidi většinou oslovují. Vznikly sady tištěných tašek (např. Kruh, Cesta domů), ale i desítky originálů pro jednotlivé zadavatele a soukromé osoby. Pérovka, sama o sobě jemná, dokáže být výrazně působícím brandem, je-li vhodně zpracována a dobře vytištěna, což je již nyní zcela bez problémů, technologie dobře fungují. Foto Dorota Velek a autorka
-
-
Anděl jim řekl Nebojte se
Prag Jesu, 12/2023 - 01/2024
Instalace andělů a betléma z pevného pauzáku v prostoru barokního kostela Pražské Jezulátko v Praze 1. Projekt jsem instalovala už ve čtvrtém prostoru (Cheb, Vysoké Mýto, Paseky nad Jizerou). Na všech místech byl veden snahou konfrontovat v určitém smyslu úsporné moderní umění s (většinou) historickými prostory. Zajímavá byla výzva instalace v kostele, kam z celého světa jezdí poutníci za specifickou soškou, která má k modernímu umění a životu hodně daleko. Ohlas však překvapivě byl i v této skupině návštěvníků pozitivní. Otevřenost je to, co se mi s projektem spojuje jako hlavní téma. Foto Pavel Pěnkava
Instalace andělů a betléma z pevného pauzáku v prostoru barokního kostela Pražské Jezulátko v Praze 1. Projekt jsem instalovala už ve čtvrtém prostoru (Cheb, Vysoké Mýto, Paseky nad Jizerou). Na všech místech byl veden snahou konfrontovat v určitém smyslu úsporné moderní umění s (většinou) historickými prostory. Zajímavá byla výzva instalace v kostele, kam z celého světa jezdí poutníci za specifickou soškou, která má k modernímu umění a životu hodně daleko. Ohlas však překvapivě byl i v této skupině návštěvníků pozitivní. Otevřenost je to, co se mi s projektem spojuje jako hlavní téma. Foto Pavel Pěnkava
-
-
