Detail kreativce

Alžběta Jungrová je jedna z nejvýraznějších fotografických osobností nové generace, členka Agentury 400 ASA, zcela výjimečná ženská reportérka a dokumentaristka ve světě reportážní válečné fotografie. Pohybovala se v tom nejdrsnějším světě, přesto je její způsob vidění a chápání jakýmsi samostatným ženským prvkem ve světě zla a utrpení. Alžběta také přináší význam vlivu kořenů k jednomu z nejvýznamnějších českých publicistů a novinářů. Jako pravnučka Ferdinanda Peroutky jí tato genová predispozice nepřímo ovlivnila v názorech na život a politiku. Alžběta je nesmírně zajímavá osobnost, dnes úspěšná reklamní a umělecká fotografka, vždy však osamocená, ale originální duše, která v chaotické době nese v sobě utrpení snad celého světa, které zachycovala svým fotoaparátem. Jde o mimořádný osobní portrét neobyčejné osobnosti. (Česká televize)

Celovečerní dokument o světoznámé návrhářce Blance Matragi.

Příběh tří mladých lidí odehrávající se během letní plavby kolem řeckých ostrovů. Nespoutaní sourozenci Matyáš (Matyáš Řezníček) a Natálie (Jenovéfa Boková) se plaví jako posádka plachetnice, na jejíž palubu přistoupí syn majitele lodi dokumentarista Honza (Vladimír Polívka). Postupné sbližování Natálie s Honzou naruší dokonalé soužití sourozenců a na povrch začínají vyplouvat skutečnosti, které ukáží jejich bezstarostnou jízdu v docela jiném světle. Neobvyklý milostný trojúhelník odehrávající se v atraktivním jachtařském prostředí přibližuje prostřednictvím hlavních hrdinů touhy a obavy současné mladé generace. Debutující režisérka Sofie Šustková natočila s mladým štábem svou generační výpověď na omezeném prostoru plachetnice v širém moři a na malebných ostrůvcích Severních Sporád.

Hlavním myšlenkou a zároveň nelehkým úkolem bylo vybrat 30 ikonických fotografií, které svým obsahem, významem ale i přesahem, symbolizují a reprezentují dění, události, problematiku, či náladu ve společnosti daného roku. Každá vybraná fotografie pak reprezentuje jeden konkrétní rok.

Celovečerní dokument o světově proslulé módní návrhářce je jakýmsi bilančním životním portrétem jedné z nejosobitějších postav světové Hot Couture... Dvě věty v námětu Adolfa Ziky o světově proslulé módní návrhářce Blance Matragi jsou naprosto stěžejní a jako máloco vyjadřují tuto podivuhodnou osobnost. „Mou největší životní satisfakcí je dobře odvedená práce.“ Tato věta vyjadřuje a téměř popisuje ten doslova děsivý zápas a závod s podivuhodnou prací, která vychází z jejích dílen. A pak je to další věta: „Pohádka přestává být pohádkou ve chvíli, kdy se stanete její součástí.“ Tato věta je vlastně ale strašně smutná! – Blanka Matragi dosáhla ve svém oboru absolutních výšin, je nepřekonatelná, obdivuhodná, téměř dokonalá – to, co se podařilo obyčejné studentce ze Železného Brodu, skutečně zavání pohádkou, ale místo pohádkového závěru „a žili dlouho šťastně až do smrti“ nic takového nenastává. Blanka nepolevuje ve svém zběsilém závodu vlastně sama se sebou – z jejích dílen stále vycházejí pohádkové návrhy, skvostné výrobky. Její věčné cestování mezi Prahou a Bejrútem – ona vlastně nemá domov, nemá následovníka, není komu předat ten neuvěřitelný duševní potenciál, sama neví, jak bude vypadat její odcházení. Ten věčný neklid a stálá honba za dokonalostí je tak vyčerpávající! Dokument režiséra Adolfa Ziky o této výjimečné ženě je mimořádný už vzhledem k vizuální stránce, ale hlavně vypráví profesní a životní příběh české holky z Vysočiny, která si svým přístupem k materiálům a způsobem realizace podmanila a získala nejen arabskou a pro nás stále nepochopitelnou část světa. Tento příběh, téměř pohádkový, by měl zaznamenat celovečerní dokument. Blanka Matragi je žena mimořádných kvalit a vlastností, u které nás bude kromě její práce zajímat také její skutečná osobnost. Co se vlastně skrývá za tou dokonalou maskou, která nevypustí nic, co by jen maličko ukázalo, co se děje za tou zdánlivou dokonalostí a vybranou mluvou? Je zřejmé, že se režisér po dlouholeté spolupráci dostal blíže k této ženě, jejíž sebestřednost, arogance, netrpělivost a místy nesnesitelná autoritativnost fascinuje – že bychom mohli být svědky skutečného příběhu, který je na povrchu pohádkou, zatímco pod povrchem může být třeba vrcholným dramatem. Film je vlastně i jakousi úvahou nad různými souvislostmi a okolnostmi života člověka, který se zcela a absolutně oddal své vášni a současné profesi. (Česká televize)

Dokument o výjimečném mladém tanečníkovi a výtvarníkovi, je zároveň citlivým filmem o dospívání. Kristián Mensa byl známým americkým deníkem uveden mezi 20 nejnadanějšími lidmi do 20 let. Tančí, výtvarničí „okamžité obrázky“ které animuje – jeho svět fantazie je pohyblivý, pestrý a zdánlivě nekonečný. V tom klukovi je nespočet talentů. Až by se člověk bál, aby ho jeho talenty, které místy pramení z těch nejvnitřnějších a nejzemitějších pramenů nezahubily. Už jako malý chlapec si Kristián vytvořil vlastní svět. Po nešťastné rodinné události našel útočiště ve své fantazii. Plachý mladík s trochou tmavší barvou pleti po africkém dědečkovi si jako obranu před okolním světem zvolil vlastní výtvarnou řeč a vlastní taneční styl. Ještě jako teenager dosáhl světového věhlasu v tanci a ve výtvarném umění. A čím je více? Jak Kristián sám říká: „Kreslím při tanci svým tělem a tančím po papíře svými kresbami.“ Kristián samostatně cestuje a studuje v zahraničí. Obrovským úspěchem je, když se probojuje do celosvětového finále nejprestižnější světové taneční soutěže v Paříži, kde šokuje celý taneční svět. Tři a půl minuty mu stačily na to, aby se zapsal do historie Break Dance. Tak dlouhý byl videozáznam, který na sociálních sítích zaznamenal rekordních více jak 65 miliónů zhlédnutí. Mr. Kriss je film o mladistvých nejistotách, mindrácích a odvaze se jim postavit. O hledání vlastní identity a zařazení do společnosti takzvaných dospělých.