Detail kreativce
GEO-CZ s.r.o.
s.r.o. - společnost s ručením omezeným
IČO: 28098587
Kontakt:
Jiří Šindelář
+420602107112
geo@geo-cz.com
Adresy
-
-
Sídlo:
Mladá Vožice 21
Mladá Vožice 39143 Jihočeský kraj -
Kontaktní adresa:
Mladá Vožice 21
Mladá Vožice 39143
Jihočeský kraj
-
Místa působnosti:
- Královéhradecký kraj
- Jihočeský kraj
- Jihomoravský kraj
- Karlovarský kraj
- Liberecký kraj
- Moravskoslezský kraj
- Olomoucký kraj
- Pardubický kraj
- Hlavní město Praha
- Plzeňský kraj
- Středočeský kraj
- Ústecký kraj
- Kraj Vysočina
- Zlínský kraj
Oblasti nabízených služeb
-
Kulturní dědictví
-
Dokumentace Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře
Římskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora, 2024
Detailní 3D dokumentace exteriéru i interiéru Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře vznikla pro potřeby správy Chrámu během roku 2024. Členitost stavby si vyžádala kombinaci několika metod jako je laserové skenování, fotogrammetrie, vyžití bezpilotního prostředku nebo nasnímání lidarem. Výstup bude v dalších letech vyžit různorodým způsobem zahrnující - tvorba podkladů pro budoucí projekty, různorodé prezentační výstupy, průzkum větších či menších detailů v rámci stavby v digitálním prostředí.
Detailní 3D dokumentace exteriéru i interiéru Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře vznikla pro potřeby správy Chrámu během roku 2024. Členitost stavby si vyžádala kombinaci několika metod jako je laserové skenování, fotogrammetrie, vyžití bezpilotního prostředku nebo nasnímání lidarem. Výstup bude v dalších letech vyžit různorodým způsobem zahrnující - tvorba podkladů pro budoucí projekty, různorodé prezentační výstupy, průzkum větších či menších detailů v rámci stavby v digitálním prostředí.
-
-
Výstava Velkomoravské Mikulčice virtuálně
ARÚB AV ČR, 2023
Animace šperků, 3D virtuální modely dávno zaniklých budov i rekonstrukce, výstava představila, jak asi mohlo vypadat hradiště Valy u Mikulčic před více než tisíci lety. Zájemci si mohli prohlédnout prostřednictvím animací, holografických vitrín nebo rozšířené reality virtuální modely archeologických objektů a artefaktů 9. století z hradiště Valy u Mikulčic. Výstava se zaměřila na možnosti využití 3D dokumentace a dalších digitálních technologií v archeologickém výzkumu, aniž by však rezignovala na vizuální atraktivitu výstupů. Většina prezentovaných 3D modelů byla zpracována na základě dokumentace prováděné metodou vícesnímkové fotogrammetrie. Takto vytvořené věrné virtuální kopie archeologických objektů a artefaktů slouží jako nástroj dokumentace a památkové ochrany, ale také dalšího vědeckého poznání.
Animace šperků, 3D virtuální modely dávno zaniklých budov i rekonstrukce, výstava představila, jak asi mohlo vypadat hradiště Valy u Mikulčic před více než tisíci lety. Zájemci si mohli prohlédnout prostřednictvím animací, holografických vitrín nebo rozšířené reality virtuální modely archeologických objektů a artefaktů 9. století z hradiště Valy u Mikulčic. Výstava se zaměřila na možnosti využití 3D dokumentace a dalších digitálních technologií v archeologickém výzkumu, aniž by však rezignovala na vizuální atraktivitu výstupů. Většina prezentovaných 3D modelů byla zpracována na základě dokumentace prováděné metodou vícesnímkové fotogrammetrie. Takto vytvořené věrné virtuální kopie archeologických objektů a artefaktů slouží jako nástroj dokumentace a památkové ochrany, ale také dalšího vědeckého poznání.
-
-
-
Informační / komunikační technologie
-
Expozice Husitské muzeum
Husitské muzeum, 2019-2020
Doba, kdy si přednášející vystačili s přehrávání obrázků nebo powerpointovou prezentací, a kdy si muzea vystačila s vystavením předmětů ve vitrínách, je dávno historií. Posluchače a návštěvníky expozic je stále složitější zaujmout, neboť jsou stále náročnější na audiovizuální a interaktivní prožitky. V moderní expozici dnes návštěvník očekává, že vedle vystaveného artefaktu najde i interaktivní složku, která mu umožní individuální zapojení do toho, jaké informace bude čerpat a jak mu budou podány. Vracíme se tak vlastně prostřednictvím nejmodernějších technologií ke staré Komenského „Škole hrou“. Technologií, jejichž pomocí zpřístupní muzeum svou interaktivní část návštěvníkovi, je široká škála. Dnes již v každé modernější expozici bliká na návštěvníka obrazovka s videodokumenty, v těch lepších pak třeba interaktivní tabule nebo kiosky s dotykovými displeji. Problémem těchto forem prezentace však vždy zůstává přímý kontakt návštěvníka s danou technologií. Interaktivní část expozice pak přímo odchází před očima – návštěvník si není schopen dostatečně vážit věcí, které nejsou jeho. Ve všech expozicích, kam jsme v minulých letech instalovali dotykové monitory, nevydržely tyto plně funkční déle než půl roku. Proto soustředíme svou pozornost dvěma novým proudům interaktivních prezentací. Ovládání multifunkčního obsahu expozice pomocí bezkontaktních senzorů: Počítač (který je nosičem interaktivních dat) i promítaná scéna jsou mimo dosah návštěvníka. V předem určeném prostoru je postava návštěvníka snímána optickým senzorem. Multimediální prezentaci spouští divák svou přítomností a ovládá ji pohyby svého těla. Taková prezentace je možná v různých variantách složitosti a záleží prakticky jen na finančních možnostech objednatele, kterou z možností si vybere (promítání na monitorech, projekce na různá plátna, různé varianty složitého videomappingu, případně 3D a 4D projekce). Zpřístupnění interaktivních dat pomocí internetu, tabletů a chytrých telefonů: V tomto případě pracujeme s předpokladem, že danou technologii vlastní již téměř každý návštěvník expozice. V té nejjednodušší podobě umožníme přímo v expozici nasnímání jednoduchých QR-kódů s odkazy na interaktivní obsah na internetu. Nevýhodou je nutnost připojení k internetu a požadavek na vlastnictví daného zařízení (chytrý telefon). Složitějším (pro návštěvníka však velmi atraktivní) systémem je tzv. rozšířená realita. Ta přímo souvisí s virtuální realitou (tedy s počítačovou kopií něčeho skutečného), ale na rozdíl od ní se zabývá vytvářením „umělých světů“, kde můžeme např. rekonstruovat a prezentovat objekt v minulých časech, přiřazovat k němu množství dalších informací a umožnit tak divákovi, aby se dozvěděl více než při běžném pohledu na věc, nebo snáze pochopil souvislosti, týkající se daného problému. Forem způsobů prezentace rozšířené reality je opět velké množství.
Doba, kdy si přednášející vystačili s přehrávání obrázků nebo powerpointovou prezentací, a kdy si muzea vystačila s vystavením předmětů ve vitrínách, je dávno historií. Posluchače a návštěvníky expozic je stále složitější zaujmout, neboť jsou stále náročnější na audiovizuální a interaktivní prožitky. V moderní expozici dnes návštěvník očekává, že vedle vystaveného artefaktu najde i interaktivní složku, která mu umožní individuální zapojení do toho, jaké informace bude čerpat a jak mu budou podány. Vracíme se tak vlastně prostřednictvím nejmodernějších technologií ke staré Komenského „Škole hrou“. Technologií, jejichž pomocí zpřístupní muzeum svou interaktivní část návštěvníkovi, je široká škála. Dnes již v každé modernější expozici bliká na návštěvníka obrazovka s videodokumenty, v těch lepších pak třeba interaktivní tabule nebo kiosky s dotykovými displeji. Problémem těchto forem prezentace však vždy zůstává přímý kontakt návštěvníka s danou technologií. Interaktivní část expozice pak přímo odchází před očima – návštěvník si není schopen dostatečně vážit věcí, které nejsou jeho. Ve všech expozicích, kam jsme v minulých letech instalovali dotykové monitory, nevydržely tyto plně funkční déle než půl roku. Proto soustředíme svou pozornost dvěma novým proudům interaktivních prezentací. Ovládání multifunkčního obsahu expozice pomocí bezkontaktních senzorů: Počítač (který je nosičem interaktivních dat) i promítaná scéna jsou mimo dosah návštěvníka. V předem určeném prostoru je postava návštěvníka snímána optickým senzorem. Multimediální prezentaci spouští divák svou přítomností a ovládá ji pohyby svého těla. Taková prezentace je možná v různých variantách složitosti a záleží prakticky jen na finančních možnostech objednatele, kterou z možností si vybere (promítání na monitorech, projekce na různá plátna, různé varianty složitého videomappingu, případně 3D a 4D projekce). Zpřístupnění interaktivních dat pomocí internetu, tabletů a chytrých telefonů: V tomto případě pracujeme s předpokladem, že danou technologii vlastní již téměř každý návštěvník expozice. V té nejjednodušší podobě umožníme přímo v expozici nasnímání jednoduchých QR-kódů s odkazy na interaktivní obsah na internetu. Nevýhodou je nutnost připojení k internetu a požadavek na vlastnictví daného zařízení (chytrý telefon). Složitějším (pro návštěvníka však velmi atraktivní) systémem je tzv. rozšířená realita. Ta přímo souvisí s virtuální realitou (tedy s počítačovou kopií něčeho skutečného), ale na rozdíl od ní se zabývá vytvářením „umělých světů“, kde můžeme např. rekonstruovat a prezentovat objekt v minulých časech, přiřazovat k němu množství dalších informací a umožnit tak divákovi, aby se dozvěděl více než při běžném pohledu na věc, nebo snáze pochopil souvislosti, týkající se daného problému. Forem způsobů prezentace rozšířené reality je opět velké množství.
-
-
Software OrtogOnBlender
Lékaře ČR, 2024 - ...
Geo-cz se spolupodílí s panem Cicerem Moraesem z Brazílie na tvorbě a propagaci open source produktu, který je určen speciálně pro lékaře. Software umožňuje po fotografickém nasnímání objektu jeho převod do 3D podoby. Vedle zpracování 3D dokumentace umožňuje zpracování dat z CT snímkování, magnetické rezonance a je vhodný pro navrhování i vytváření protetik v chirurgii či veterinární praxi. Dnes již funguje v nemocnicích 20 zemí světa a zachraňuje lidské životy.
Geo-cz se spolupodílí s panem Cicerem Moraesem z Brazílie na tvorbě a propagaci open source produktu, který je určen speciálně pro lékaře. Software umožňuje po fotografickém nasnímání objektu jeho převod do 3D podoby. Vedle zpracování 3D dokumentace umožňuje zpracování dat z CT snímkování, magnetické rezonance a je vhodný pro navrhování i vytváření protetik v chirurgii či veterinární praxi. Dnes již funguje v nemocnicích 20 zemí světa a zachraňuje lidské životy.
-
-
Architektura / Interiérový design / Design nábytku / Světelný design
-
Katedrála sv. Víta na Pražském hradě
OPPKPR, 2016-2024
Nové matematické a geodetické postupy při metrické analýze obrazových dat vůbec poprvé umožnili vytvoření digitálního modelu hlavního českého chrámu ve vysokém detailu. Vůbec poprvé v historii si tak lidé mohou prohlédnout gotickou pýchu našeho národa ze všech stran, nestíněnou okolní zástavbou. Vysoce kvalitní data slouží nejen k úžasné prezentaci, ale hlavně památkářům k podrobnému stavebně historickému průzkumu. Každá část dokumentované architektury je totiž zpracována do detailů jednotlivých ozdob a jednotlivých kamenných kvádrů ve zdivu.
Nové matematické a geodetické postupy při metrické analýze obrazových dat vůbec poprvé umožnili vytvoření digitálního modelu hlavního českého chrámu ve vysokém detailu. Vůbec poprvé v historii si tak lidé mohou prohlédnout gotickou pýchu našeho národa ze všech stran, nestíněnou okolní zástavbou. Vysoce kvalitní data slouží nejen k úžasné prezentaci, ale hlavně památkářům k podrobnému stavebně historickému průzkumu. Každá část dokumentované architektury je totiž zpracována do detailů jednotlivých ozdob a jednotlivých kamenných kvádrů ve zdivu.
-
-
Kopie historických bust, Státní opera Praha
Státní opera Praha, 2019
Pokročilé analýzy obrazu, nové matematické gridy, nové postupy při obrazovém záznamu reality ve spojení s fyzikou umožňují bezkontaktně, tedy maximálně bezpečně vytvářet přesné digitální kopie nejrůznějších objetků kolem nás i velmi cenných artefaktů a uměleckých děl. Dnes již není problém vytvořit digitální model sochy, obrazu do detailů jednotlivých tahů štětcem nebo královské koruny. V mnoha odborných studiích ještě stále přetrvává tvrzení, že skenování vysoce kontrastních materiálů (např. Zlata) je bez povrchové úpravy velmi složité a skneování materiálů průsvitných a průhledných prakticky nemožné. To dnes již není pravda. Matematika a fyzika problém řeší ke spokojenosti všech uživatel. V průběhu roku 2016 se nám podařilo připravit takové postupy a výpočty, které umožňují bezkontaktní skenování skla, drahokamů, předmětů z různých kovů apod. Postupně se nám podařilo získat plnou důvěru od správců uměleckých sbírek i od soukromých sběratelů, kteří si postupně objednávají skenování těch nejúžasnějších historických pokladů a přírodnin.
Pokročilé analýzy obrazu, nové matematické gridy, nové postupy při obrazovém záznamu reality ve spojení s fyzikou umožňují bezkontaktně, tedy maximálně bezpečně vytvářet přesné digitální kopie nejrůznějších objetků kolem nás i velmi cenných artefaktů a uměleckých děl. Dnes již není problém vytvořit digitální model sochy, obrazu do detailů jednotlivých tahů štětcem nebo královské koruny. V mnoha odborných studiích ještě stále přetrvává tvrzení, že skenování vysoce kontrastních materiálů (např. Zlata) je bez povrchové úpravy velmi složité a skneování materiálů průsvitných a průhledných prakticky nemožné. To dnes již není pravda. Matematika a fyzika problém řeší ke spokojenosti všech uživatel. V průběhu roku 2016 se nám podařilo připravit takové postupy a výpočty, které umožňují bezkontaktní skenování skla, drahokamů, předmětů z různých kovů apod. Postupně se nám podařilo získat plnou důvěru od správců uměleckých sbírek i od soukromých sběratelů, kteří si postupně objednávají skenování těch nejúžasnějších historických pokladů a přírodnin.
-
-
