Detail kreativce

Celovečerní debut rumunské dokumentaristky Adiny Pintilie, který se pohybuje na hraně experimentálního hraného dokumentu, zkoumajícího hranice lidské intimity. Film získal ocenění za nejlepší debut i hlavní cenu - Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu v roce 2018. Laura kvůli nemožnosti vlastního prožívání nahlíží do intimního života druhých a za navození iluze intimity platí mladým mužům. Tudorovi se líbí žena, která odmítá jeho snahy o kontakt. Začne ji tedy pronásledovat a nachází jiné způsoby, jak se jí dotýkat, prostřednictvím věcí, míst, kterých se dotýkala ona. Laura jednoho dne mezi diváky interaktivní show Paula a Tudora pocítí jistou fascinaci. Postupně se stává tichým svědkem jejich životů i jejich osamělé touhy, která rezonuje s její vlastní zkušeností. V průběhu tohoto zrcadlení se zdi, jenž kolem sebe Laura tak pracně vystavěla, začínají hroutit pod návalem potlačených citů.

Novinář, historik a dokumentarista Jan Gebert upozorňuje v tomto koprodukčním česko-chorvatském snímku na znepokojivý vzestup nacionalismu na Slovensku, který je hrozbou i v dalších postkomunistických zemích střední Evropy jako důsledek současného společenského klimatu (migrační vlna atd.) a populistických praktik politiků.

Přelomový rok 20. století, 1968, symbol společenských, politických a kulturních proměn, pohledem lidí z celého světa, kteří tehdejší dění natáčeli na své amatérské 8mm kamery. Unikátní třídílná série vznikla ve spolupráci s televizí ARTE. 1968 byl přelomový rok 20. století, je to symbol společenských, politických a kulturních proměn. Třídílný cyklus zachycuje jak studenti vyšli do ulic v Západním Německu, Francii, Polsku a dožadovali se změny, americká města byla svědky nevídaných protestů proti válce ve Vietnamu, ale také proti vládnoucímu establishmentu, Československo žilo nadějí „pražského jara“. Mexická policie vtrhla do ulic a krvavě potlačila studentské nepokoje, americká armáda zmasakrovala civilní obyvatelstvo v Mỹ Lai , v Americe byl zavražděn Martin Luther King a Bobby Kennedy. Do Československa vjely tanky „spřátelených“ armád. 1968mm je film k 50. výročí symbolu „nekonečné“ párty a naděje, která vyvrcholila kocovinou. Rok 1968 nakumuloval celosvětové události, které by vystačily na několik desetiletí. Tento rok představuje střet idejí s realitou a měl zásadní vliv na myšlení následujících generací. Cyklus přináší divácky atraktivní a osobní obraz roku 1968 a na tehdejší události se dívá skrz paralelní, osobní příběhy – domácí záznamy na 8mm film – a tedy nerecykluje již mnohokrát viděné obrazy.

Co byste dělali, kdyby vám osud nadělil kromě radosti také celoživotní handicap? Členové The Tap Tap, kapely z Jedličkova ústavu složené ze studentů s postižením (nebo spíš „kriplů", jak by řekli oni sami), v tom mají jasno. Jedou naplno a užívají si každou minutu. Zpívají, hrají, milují, cestují, baví se. Všechny je zároveň spojuje láska k muzice a nadšení z koncertování v orchestru, který před více než dvaceti lety založil kapelník Šimon Ornest. The Tap Tap se pod jeho vedením vypracovali na úspěšné hudební těleso, které má za sebou řadu vydaných CD, desetitisíce fanoušků a stovky odehraných koncertů u nás i po celém světě, o čemž se většině ostatních kapel jen zdá. Hudební skupina The Tap Tap dokazuje, že s nadhledem, černým humorem a až nakažlivou energií je možné čelit i nejsložitějším překážkám a žít u toho život rockových hvězd.

Emeritní diplomat Hans Blix se v rozhovoru s režisérkou Gretou Stocklassa zamýšlí nad svou kariérou hlavního zbrojního inspektora OSN během války proti terorismu a nad odkazem, který zanechá budoucím generacím. Greta právě oslavila osmé narozeniny, když doma ve Stockholmu sledovala, jak se odvíjejí události 11. září. V následujících měsících a letech sledovala svého krajana, diplomata Hanse Blixe, který se stal významným hráčem globální krize coby inspektor zbraní hromadného ničení pro OSN. Nyní, v jednadvacátém století plném válek, politických extrémů a klimatických katastrof, Greta osloví Blixe, jemuž je dnes 95 let, a ptá se ho, zda by jí nepomohl najít v tomto světě nějaký smysl. Je diplomacie vůbec ještě k něčemu dobrá? Nebo je Blix posledním z velkých vyjednavačů?

Učitel na základní škole v malém ruském městě se nehodlá smířit s tím, že má po začátku invaze na Ukrajinu organizovat a dokumentovat propagandistické akce v souladu s novými válečnými osnovami. Začne proto natáčet nejen státem nařízené aktivity, ale i každodenní život ve škole a mimo ní. Dokument vznikal v koprodukci s dánskou společností Made in Copenhagen.