Detail kreativce

Zpět na galerii
Profilový obrázek

Viktor Portel

fyzická osoba podnikající na základě živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. disponující IČO

IČO: 03769011

Kontakt:

Viktor Portel

+420605858396

viktorportel@gmail.com

O profilu kreativce

Jako režisér, dramaturg a kurátor pracuji na vývoji moderních audiovizuálních výstavních zážitků. Většina mých projektů se váže k historii 20. století - jako kurátor jsem připravoval expozici Tichá hrdinství pro Instituty Paměti národa či instalaci Trabi pro Signal festival, v rámci budoucí spolupráce ale rád vyhlédnu i za toto tematické pole.

Viktor Portel-kurátor audiovizuálních výstav

Odkazy

Adresy

    • Sídlo:

      Na Petřinách 18
      PRAHA 6 16200

    • Kontaktní adresa:

      Na Petřinách 18
      PRAHA 6 16200
      Hlavní město Praha

Místa působnosti:

  • Královéhradecký kraj
  • Jihočeský kraj
  • Jihomoravský kraj
  • Karlovarský kraj
  • Liberecký kraj
  • Moravskoslezský kraj
  • Olomoucký kraj
  • Pardubický kraj
  • Hlavní město Praha
  • Plzeňský kraj
  • Středočeský kraj
  • Ústecký kraj
  • Kraj Vysočina
  • Zlínský kraj

Oblasti nabízených služeb

  • Kulturní dědictví

    • Interaktivní expozice Tichá hrdinství

      Post Bellum o.p.s., 01/2021-01/2024

      V interaktivní expozici se sami aktivně zapojíte do zkoumání vzpomínek čtyř pamětníků: Jaryny, Tomáše, Mileny a Leopolda.Pomocí tabletu budete jejich příběh a vyprávění přímo ovlivňovat a utvářet – pomohou vám k tomu netradiční projekce, vizuální a zvukové efekty, interaktivní obrazovky nebo rozšířená realita.

      V interaktivní expozici se sami aktivně zapojíte do zkoumání vzpomínek čtyř pamětníků: Jaryny, Tomáše, Mileny a Leopolda.Pomocí tabletu budete jejich příběh a vyprávění přímo ovlivňovat a utvářet – pomohou vám k tomu netradiční projekce, vizuální a zvukové efekty, interaktivní obrazovky nebo rozšířená realita.

      https://www.tichahrdinstvi.cz

    • Trabi

      Signal festival, Post Bellum, 1/2019-11/2019

      Signal Festival 2024 Aktuality Staňte se partnerem Historie Galerie ← Zpět na ročník Signal Production & Post Bellum (CZ) → Trabi Instalace Sdílet O projektu Útěk. Panika. Naděje. Exodus východních Němců v září a říjnu 1989 byl nepřehlédnutelný. Centrem Prahy tehdy proudily davy lidí, kteří běželi vstříc svobodě a volnosti. Celkem se přes Velvyslanectví Spolkové republiky Německo dostalo do západního Německa 15 000 východních Němců. „Oni běželi, dobíhali, tlačili se, my jsme stáli tiše, nehnutě, ani jsme se raději na sebe moc nedívali, bylo nám všelijak, hlavně trapně,“ vzpomíná na zářijové dny Petr Pithart. Audiovizuální instalace skládající se z deseti východoněmeckých automobilů značky Trabant připomene tuto událost revolučního podzimu, po které zůstalo na Petříně a okolí kolem tisíce opuštěných trabantů. Projekt nabídne vzpomínky obou stran, tedy překvapených Čechů, kterým se obrazy prchajících Němců lezoucích přes plot ambasády vryly navždy nesmazatelně do paměti, stejně jako autentické příběhy Němců, jejichž cesta za životní svobodou směřovala právě přes Prahu. Spektrum těchto pamětníků je maximálně různorodé. Návštěvníci uslyší vzpomínky prvních německých uprchlíků, popelářů, kteří monitorovali dění takzvaně z ulice, ale i reakce tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, jenž nechal pod tlakem vypravit vlak s uprchlíky do západního Německa. Instalace Trabi vznikla za podpory Velvyslanectví Spolkové republiky Německo. V rámci oslav třicetiletého výročí těchto událostí v zahradách ambasády bude také možno dne 28. září zhlédnout upravenou verzi instalace přímo v místech, kde stál uprchlický tábor pro občany východního Německa hledající cestu do svobodné Evropy.

      Signal Festival 2024 Aktuality Staňte se partnerem Historie Galerie ← Zpět na ročník Signal Production & Post Bellum (CZ) → Trabi Instalace Sdílet O projektu Útěk. Panika. Naděje. Exodus východních Němců v září a říjnu 1989 byl nepřehlédnutelný. Centrem Prahy tehdy proudily davy lidí, kteří běželi vstříc svobodě a volnosti. Celkem se přes Velvyslanectví Spolkové republiky Německo dostalo do západního Německa 15 000 východních Němců. „Oni běželi, dobíhali, tlačili se, my jsme stáli tiše, nehnutě, ani jsme se raději na sebe moc nedívali, bylo nám všelijak, hlavně trapně,“ vzpomíná na zářijové dny Petr Pithart. Audiovizuální instalace skládající se z deseti východoněmeckých automobilů značky Trabant připomene tuto událost revolučního podzimu, po které zůstalo na Petříně a okolí kolem tisíce opuštěných trabantů. Projekt nabídne vzpomínky obou stran, tedy překvapených Čechů, kterým se obrazy prchajících Němců lezoucích přes plot ambasády vryly navždy nesmazatelně do paměti, stejně jako autentické příběhy Němců, jejichž cesta za životní svobodou směřovala právě přes Prahu. Spektrum těchto pamětníků je maximálně různorodé. Návštěvníci uslyší vzpomínky prvních německých uprchlíků, popelářů, kteří monitorovali dění takzvaně z ulice, ale i reakce tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, jenž nechal pod tlakem vypravit vlak s uprchlíky do západního Německa. Instalace Trabi vznikla za podpory Velvyslanectví Spolkové republiky Německo. V rámci oslav třicetiletého výročí těchto událostí v zahradách ambasády bude také možno dne 28. září zhlédnout upravenou verzi instalace přímo v místech, kde stál uprchlický tábor pro občany východního Německa hledající cestu do svobodné Evropy.

      https://www.signalfestival.com/historie/2019/trabi/

  • Film / Video / Televize

    • Příběhy 20. století (televizní cyklus)

      Česká televize, 01/2019-12/2019

      Jak se Martin Komárek vyrovnával s tím, že občas musí psát propagandu? Jaká byla normalizace pro lidi s odlišnou sexuální orientací? Jakými prostředky vydíral evangelické faráře bývalý major StB Jaromír Ulč? Co zažívali učitelé a jejich studenti? A jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem Státní bezpečnosti? V šestnáctidílném dokumentárním cyklu budou mít diváci možnost nahlédnout na řadu dosud filmově ani historicky nezpracovaných fenoménů, které tzv. normalizaci provázely. Základem jsou výpovědi shromážděné v projektu Paměť národa i velké množství archivních materiálů, které budou ilustrovat život v tehdejším Československu.

      Jak se Martin Komárek vyrovnával s tím, že občas musí psát propagandu? Jaká byla normalizace pro lidi s odlišnou sexuální orientací? Jakými prostředky vydíral evangelické faráře bývalý major StB Jaromír Ulč? Co zažívali učitelé a jejich studenti? A jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem Státní bezpečnosti? V šestnáctidílném dokumentárním cyklu budou mít diváci možnost nahlédnout na řadu dosud filmově ani historicky nezpracovaných fenoménů, které tzv. normalizaci provázely. Základem jsou výpovědi shromážděné v projektu Paměť národa i velké množství archivních materiálů, které budou ilustrovat život v tehdejším Československu.

      https://www.ceskatelevize.cz/porady/11454740577-pribehy-20-stoleti/

    • Vyšetřovatel (dokumentární film)

      Frame Films, Česká televize, 01/2019-9/2023

      Český vyšetřovatel Vladimír Dzuro v roce 1997 dopadl prvního válečného zločince konfliktu v bývalé Jugoslávii, postavil ho před Mezinárodní trestní tribunál a po nejistém přešlapování světového společenství tak uvedl celé „soukolí spravedlnosti" do pohybu. Vyšetřováním válečných zločinů strávil deset let svého života, během kterých systematicky odhaloval nejtemnější momenty války. Takové příběhy uvíznou hluboko v paměti a teď se za nimi Vladimír Dzuro po dvaceti pěti letech vrací. Přijíždí na nejdůležitější místa svého vyšetřování v Chorvatsku, Srbsku a Bosně a Hercegovině. Spolu s ním nasloucháme fragmentům dávných příběhů a potkáváme klíčové osoby a svědky z jeho případů. On odjel a oni zůstali. A v jejich hlasech nezní jen bolestná vzpomínka na traumata války, ale i rozčarování. Všichni jako by čekali od mezinárodního zásahu víc. Jak se dá žít s dávnými démony? Měla a má spravedlnost vnesená zvnějšku význam a smysl?

      Český vyšetřovatel Vladimír Dzuro v roce 1997 dopadl prvního válečného zločince konfliktu v bývalé Jugoslávii, postavil ho před Mezinárodní trestní tribunál a po nejistém přešlapování světového společenství tak uvedl celé „soukolí spravedlnosti" do pohybu. Vyšetřováním válečných zločinů strávil deset let svého života, během kterých systematicky odhaloval nejtemnější momenty války. Takové příběhy uvíznou hluboko v paměti a teď se za nimi Vladimír Dzuro po dvaceti pěti letech vrací. Přijíždí na nejdůležitější místa svého vyšetřování v Chorvatsku, Srbsku a Bosně a Hercegovině. Spolu s ním nasloucháme fragmentům dávných příběhů a potkáváme klíčové osoby a svědky z jeho případů. On odjel a oni zůstali. A v jejich hlasech nezní jen bolestná vzpomínka na traumata války, ale i rozčarování. Všichni jako by čekali od mezinárodního zásahu víc. Jak se dá žít s dávnými démony? Měla a má spravedlnost vnesená zvnějšku význam a smysl?

      https://dafilms.cz/film/15842-vysetrovatel