Detail kreativce

Celovečerní film režiséra Petra Václava - výkonná producentka Mladá Romka Žaneta žije v paneláku s partnerem Davidem, jejich společným dítětem a svou mladší sestrou. Matka jí dávno zemřela, otec žije v nuzných podmínkách a ani sám nevěří tomu, že by po deseti letech ještě našel práci. To mladý pár pracovat chce, možnosti jsou ale stejně omezené jako myšlenkový obzor zaměstnanců všemožných úřadů. Civilně pojatý snímek nahlíží problematiku sociálního vyloučení bez idealizace či naopak zbytečné bulvárnosti, kterou nahrazuje četnými souvislostmi, jaké si stereotypně či rovnou rasisticky uvažující lidé neuvědomují. Do centra dění zasazuje silnou hrdinku, která se o sebe i své nejbližší dokáže postarat, nicméně nezáviděníhodná situace, v níž se nachází, jí staví další a další překážky. Nenásilný pohled na svízele protagonistů se vedle zachycení současné společenské situace dotýká i obecných otázek. Kde třeba začínají a končí hranice obyčejné lidské pomoci a solidarity? Cesta ven byla po šestnácti letech prvním českým filmem uvedeným v Cannes.

Více info o projektu Cesta ven Více info

Celovečerní dokumentární film o fotografovi Antonínovi Kratochvílovi - výkonná producentka Čtyřikrát World Press Photo, před objektivem Bowie, Clooney nebo Depp, ale i válka... Napínavý životní příběh světově uznávaného českého fotografa Antonína Kratochvíla, zakládajícího člena legendární fotografické agentury Sedm (VII Photo Agency). Pátrání po jeho minulosti ukazuje dramatické momenty 20. století i ryzí současnosti. V dětství byl Antonín s rodiči odsunut do pracovního tábora, v osmnácti emigroval z Československa bez svého nenarozeného syna Michaela, který se do puberty za železnou oponou domníval, že otec nežije. Avšak otec byl živý, živel a mezinárodní celebrita. Antonín po dlouhé cestě přes rakouský uprchlický tábor, švédský kriminál, francouzskou Cizineckou legii či prestižní studia v Amsterdamu dosáhl ohromného úspěchu v Americe. Sláva ho však omrzela a začal zblízka dokumentovat kruté válečné konflikty. Přestože se potkal se synem až v jeho dospělosti, Michael se nakonec stal fotografem, společně fotili nejen v Černobylu. Česká republika vrátila Antonínovi občanství v roce 2000. Tehdy ještě světoznámý fotograf netušil, že v ní bude prožívat o osmnáct let později další dramatické události.

Více info o projektu Můj otec Antonín Kratochvíl Více info

Celovečerní hraný film - kreativní producentka Krkonoše před první světovou válkou byl chudý kraj, kde se střetával český živel s německým. Bohumil Hanč byl nejslavnější český lyžař své doby, vyhrával závody doma i v zahraničí. Všestranný sportovec Emerich Rath se jako jediný Němec zúčastňoval českých závodů, ostatní Němci z Krkonoš je z nacionálních důvodů bojkotovali. Hanč a Rath se proto dobře znali a setkali se i na startu významného závodu v březnu roku 1913. Po prvním kole se počasí na hřebenech prudce zhoršilo, vypukla sněhová vánice a všichni postupně vzdali. Hanč zůstal na trati sám, závod o první místo se ovšem změnil v závod o holý život. Vrbata stojí na trati jako jediný divák, Rath se vydává Hančovi na pomoc a všichni tři začínají v nelidském mraze a neproniknutelné vichřici psát příběh o hrdinství, odvaze, vůli a přátelství.

Více info o projektu Poslední závod Více info

Dokumentární film - kreativní producentka Absolventský dokument mladé dokumentaristky nahlíží do absurdních dějin středu Evropy skrze malou obec Kytlice v bývalých Sudetech, ležící na severní hranici Čech. Poté, co při šla o většinu starousedlíků se z ní stalo oblíbené víkendové útočiště pro obyvatele měst, kteří obsadili nedobrovolně opuštěné chalupy. Skutečné vykořenění Kytlice lze dnes pocítit až mimo sezónu. I rodina režisérky si zde v padesátých letech koupila za tři tisíce korun jednu z chalup po odsunutých Němcích a na malou Rozálii již v dětství působil stín nepřítomných Němců. Proto se na prahu své tvůrčí drahy rozhodla zachytit jeho dnešní podobu a působení na obyvatele vesnice včetně několika navrátilců. Rozálie a malíř ze zdejšího ústavu Luděk, nesourodá dvojice, které filmem provází, se při společném putování nejen po Kytlici snaží pochopit absurditu nacionalismu, který toto místo poznamenal. Rozálie se postav neptá na konkrétní názory na historii, ptá se na odsun každého z nich, jaký odsun si každý neseme v sobě, odkud a z čeho se odsouváme. Jedno z hlavních předsevzetí filmu bylo ukázat historii jako subjektivní vzpomínku.

Více info o projektu Kytlice, Zimmer Frei Více info