Detail kreativce

Oblasti nabízených služeb

• Řemesla

  • Gejzír

    CT 1, 2020

    

    Reportáž pojednává o rukavičkářství oboru, který je na ústupu. Uvidíte průřez prostředím, kde se rukavice tradičně vyráběly, co zbylo z budov. Řemeslo rukavičkářské se nikde nevyučuje, a postupem času zanikne, pokud se nenajdou další následovníci řemesla, alespoň ve smyslu malých dílen. Historie rukavičkářství sahá až do dob před válkou, největší rozmach nastal po druhé světové válce. V roce 1948 se začaly stavět Rukavičkářské závody.Výroba rostla raketovou rychlostí. Dobříš byla hlavním závodem. Kde se soustředila exportní výroba. Další divize spadající pod Dobříš se jednotlivě specializovaly. Pod Dobříš patřily Radnice , kde se vyráběly podšívky a textilní rukavice. Divize Hostomice vyráběla sportovní a pracovní rukavice, Abertamy se soustředily na export luxusních vycházkových rukavic. Praha patřila se svou pověstnou provozovnou k těm exkluzivnějším. Závody měly taktéž koželužny Třebíč, Mimoň a Týniště. Třebíč se specializovala na těžší materiály a také se zde vyráběly pracovní rukavice. z vepřovice. Týniště vyráběla kozlečiny, velmi jemné a extra tenké usně. Mimoň vše ostatní z usňových materiálů. Dobříš měla svou modelárnu, kde se každoročně vyráběla kolekce, kterou obdrželi jednotliví zástupci v zemích, kam se vyváželo. Šily se zde kusové zakázky. Toto místo navštěvovalo ,mnoho módních návrhářů, jako je Liběna Rochová nebo pan Ťapťuk. Závod bys samostatný co se týká výroby vlastního strojního vybavení. Byla zde divize propagace a výroby adjustačního materiálu. Vyváželo se do všech zemí světa, Objem výroby byl obrovský tisíce až milióny párů. Největší podíl vývozu byl do bývalých státu Sovětského svazu, dnešního Ruska.Export na západ byl řízen v době totalitního režimu prostřednictvím vývozní skupiny Exico. Ti měli své zástupce v jednotlivých zemích. Tam se posílaly kolekce vyrobené na modelárně. Po revoluci šla výroba rapidně dolů, závod se pomalu rozpadal, měnil majitele. Nakonec celý objekt koupila Italská společnost, z budov se staly nájemní prostory ve stavu ne příliš udržovaném. Budovy tohoto typu pomalu z republiky mizí. Ty v Dobříši drží silou vůle.

    Více info o projektu Gejzír Více info

    Reportáž pojednává o rukavičkářství oboru, který je na ústupu. Uvidíte průřez prostředím, kde se rukavice tradičně vyráběly, co zbylo z budov. Řemeslo rukavičkářské se nikde nevyučuje, a postupem času zanikne, pokud se nenajdou další následovníci řemesla, alespoň ve smyslu malých dílen. Historie rukavičkářství sahá až do dob před válkou, největší rozmach nastal po druhé světové válce. V roce 1948 se začaly stavět Rukavičkářské závody.Výroba rostla raketovou rychlostí. Dobříš byla hlavním závodem. Kde se soustředila exportní výroba. Další divize spadající pod Dobříš se jednotlivě specializovaly. Pod Dobříš patřily Radnice , kde se vyráběly podšívky a textilní rukavice. Divize Hostomice vyráběla sportovní a pracovní rukavice, Abertamy se soustředily na export luxusních vycházkových rukavic. Praha patřila se svou pověstnou provozovnou k těm exkluzivnějším. Závody měly taktéž koželužny Třebíč, Mimoň a Týniště. Třebíč se specializovala na těžší materiály a také se zde vyráběly pracovní rukavice. z vepřovice. Týniště vyráběla kozlečiny, velmi jemné a extra tenké usně. Mimoň vše ostatní z usňových materiálů. Dobříš měla svou modelárnu, kde se každoročně vyráběla kolekce, kterou obdrželi jednotliví zástupci v zemích, kam se vyváželo. Šily se zde kusové zakázky. Toto místo navštěvovalo ,mnoho módních návrhářů, jako je Liběna Rochová nebo pan Ťapťuk. Závod bys samostatný co se týká výroby vlastního strojního vybavení. Byla zde divize propagace a výroby adjustačního materiálu. Vyváželo se do všech zemí světa, Objem výroby byl obrovský tisíce až milióny párů. Největší podíl vývozu byl do bývalých státu Sovětského svazu, dnešního Ruska.Export na západ byl řízen v době totalitního režimu prostřednictvím vývozní skupiny Exico. Ti měli své zástupce v jednotlivých zemích. Tam se posílaly kolekce vyrobené na modelárně. Po revoluci šla výroba rapidně dolů, závod se pomalu rozpadal, měnil majitele. Nakonec celý objekt koupila Italská společnost, z budov se staly nájemní prostory ve stavu ne příliš udržovaném. Budovy tohoto typu pomalu z republiky mizí. Ty v Dobříši drží silou vůle.

    https://www.mojerukavice.cz/reference/ Zobrazit méně o projektu Gejzír Zobrazit méně

  • Víkend

    Nova, červenec 2021

    

    V pořadu je průřez vývoje rukavičkářství v Čechách. HISTORIE RUKAVIČKÁŘSTVÍ Do roku 1948 se se rukavice vyráběly převážně v malých řemeslnických dílnách, přičemž řemeslníci si nové učně zajišťovali sami. Po roce 1948 se výroba soustředila do Národního podniku Rukavičkářské závody Dobříš. Vývoj rukavice nastal přes obyčejný obal na rukou vyráběným pračlověkem ze surové kůže, až po dnešní výrobu kožených rukavic z různých druhů usní, textilu, kožešin a dalších speciálních účelových materiálů. Rukavice se nosily již před 6000 - 7000 lety, nejstarší jsou perského původu a jsou umístěny ve státním muzeu v Haagu v Holandsku. Prvé náznaky o nošení rukavic v Čechách byly nalezeny v listině knížete Bořivoje II., o tržních dávkách v pražském Týnském dvoře na počátku XI. Století, kde jsou jako poplatky uvedeny i rukavice. V době třicetileté války upadla všechna řemesla, mezi nimi i rukavičkářství. 17. A 18 století pak patří v Evropě francouzské módě, francouzským výrobkům a mezi nimi i glazé rukavicím, tedy rukavicím z usní, které se objevují poprvé. Francouzské rukavičkářství zavedl u u nás roku 1784 Etien Boulogne z Millau. Naším nejzasloužilejším českým rukavičkářem byl Prokop Svoboda. V roce 1849 až 1850 byla zahájena úspěšně i výroba rukavic v Krušných horách. Vývoj střihu rukavic byl velmi pomalý a až do počátklu 19.století se vše vystřihovalo a sešívalo výhradně ručně, a tudiž výsledný vzhled záležel na každém jednotlivém rukavičkáři. K razantní změně došlo v roce 1834, kdy francouzský rukavičkář Xavier Jouvin z Grenoblu vynalezl praktický tvarový nůž a rukavičkářský lis. Tím pádem se výroba posunula na výrobu řemeslnou. Pražský rukavičkář Josef Budan přivezl z pařížské výstavy tvarové nože a vysekávací lis, a zahájil tak u nás výrobu rukavic v roce 1867. Na toto navázala následná technologie střihu, střih francouzský a anglický . Rozdíl těchto dvou střihů je následující: střih francouzský je velmi úzký a je vhodný při výrově rukavic bez podšívky i jemných glazé usní. Střih anglický je širší, rukavice jsou poněkud volnější, je vhodný pro rukavice s podšívkou a i bez podšívky.

    Více info o projektu Víkend Více info

    V pořadu je průřez vývoje rukavičkářství v Čechách. HISTORIE RUKAVIČKÁŘSTVÍ Do roku 1948 se se rukavice vyráběly převážně v malých řemeslnických dílnách, přičemž řemeslníci si nové učně zajišťovali sami. Po roce 1948 se výroba soustředila do Národního podniku Rukavičkářské závody Dobříš. Vývoj rukavice nastal přes obyčejný obal na rukou vyráběným pračlověkem ze surové kůže, až po dnešní výrobu kožených rukavic z různých druhů usní, textilu, kožešin a dalších speciálních účelových materiálů. Rukavice se nosily již před 6000 - 7000 lety, nejstarší jsou perského původu a jsou umístěny ve státním muzeu v Haagu v Holandsku. Prvé náznaky o nošení rukavic v Čechách byly nalezeny v listině knížete Bořivoje II., o tržních dávkách v pražském Týnském dvoře na počátku XI. Století, kde jsou jako poplatky uvedeny i rukavice. V době třicetileté války upadla všechna řemesla, mezi nimi i rukavičkářství. 17. A 18 století pak patří v Evropě francouzské módě, francouzským výrobkům a mezi nimi i glazé rukavicím, tedy rukavicím z usní, které se objevují poprvé. Francouzské rukavičkářství zavedl u u nás roku 1784 Etien Boulogne z Millau. Naším nejzasloužilejším českým rukavičkářem byl Prokop Svoboda. V roce 1849 až 1850 byla zahájena úspěšně i výroba rukavic v Krušných horách. Vývoj střihu rukavic byl velmi pomalý a až do počátklu 19.století se vše vystřihovalo a sešívalo výhradně ručně, a tudiž výsledný vzhled záležel na každém jednotlivém rukavičkáři. K razantní změně došlo v roce 1834, kdy francouzský rukavičkář Xavier Jouvin z Grenoblu vynalezl praktický tvarový nůž a rukavičkářský lis. Tím pádem se výroba posunula na výrobu řemeslnou. Pražský rukavičkář Josef Budan přivezl z pařížské výstavy tvarové nože a vysekávací lis, a zahájil tak u nás výrobu rukavic v roce 1867. Na toto navázala následná technologie střihu, střih francouzský a anglický . Rozdíl těchto dvou střihů je následující: střih francouzský je velmi úzký a je vhodný při výrově rukavic bez podšívky i jemných glazé usní. Střih anglický je širší, rukavice jsou poněkud volnější, je vhodný pro rukavice s podšívkou a i bez podšívky.

    https://www.mojerukavice.cz/reference/

    • 
    • 
    • 
    • 

    • 

    Zobrazit méně o projektu Víkend Zobrazit méně

  • Liběna Rochová představila na Mercedes-Benz Prague Fashion Week novou kolekci Inside 23

    Liběna Rochová, září 2022

    

    LIBĚNA ROCHOVÁ PŘEDSTAVÍ NA MERCEDES-BENZ PRAGUE FASHION WEEK NOVOU KOLEKCI INSIDE 23 Na začátku září bude Praha opět patřit módě. Během tradiční podzimní edice Mercedes-Benz Prague Fashion Week zde ikony českého oděvního designu představí své kolekce pro nadcházející sezónu. Chybět mezi nimi nebude ani první dáma naší módní scény, Liběna Rochová. Na úterý 6. září je naplánována přehlídka aktuální kolekce designérky s názvem Inside 23, která se uskuteční na terase J&T Banky. O den později se ve Studiu LR (Malostranské nábřeží 1) bude konat slavnostní vernisáž stejnojmenné výstavy, která kombinuje oděvní tvorbu Liběny Rochové a výtvarná díla Petra Kvíčaly. Na pražský týden módy naváže v termínu 12. až 17. září tradiční výstava pro veřejnost „Týden s LR“. Nejnovější kolekce legendy české módní scény Liběny Rochové je inspirována obrazem Petra Kvíčaly, který je výraznou osobností české abstraktní malby. Modely jsou podle kreativního přístupu rozděleny do šesti sekcí. První část kolekce zahrnuje výrazné jednobarevné oděvní monolity, které vychází ze základních barev Kvíčalova obrazu. V pojetí vysoké krejčoviny se prezentují kostýmy z vlny ve výrazných barvách, jako je oranžová, lila či žlutá. Vestové šaty v dialogu vlny a hedvábí přináší svěží kombinaci zelených tónů. Klasická saka v pánském pojetí a oversized stylu s atypickými detaily doplňují široké kalhoty. Tuto část kolekce doplňují ručně šité rukavice z dílny Ludmily Osičkové. Rukavice: Ludmila Osičková Rukavičkářka, akreditovaná lektorka výuky oboru rukavičkář a šička kožených rukavic. Vyrábí rukavice na míru a pořádá kurzy výroby rukavic. Ctí tradice, ruční řemeslo a originalitu, aby věci dlouho a dobře sloužily. www.mojerukavice.cz Tel.: +420 603503022 E-mail: info@mojerukavice.cz Autor obrazu: Petr Kvíčala Pleteniny: Pletené modely byly vytvořeny ve spolupráci s designérem Marcelem Petránkem a vyrobeny značkou WOOLIFE v Schindlerově pletárně v Krásné Lípě. Výsledné kousky jsou upletené z prvotřídní jemné vlny Merino Extra Fine s použitím technologie intarziového pletení a dvoubarevného žakáru navrhnuté speciálně pro tuto kolekci. WOOLIFE je rodinná firma a značka vlněného oblečení založená v roce 1990. Schindlerova pletárna je řemeslná pletárna s nepřerušenou tradicí předávanou z generace na generaci od roku 1854. @marcelpetranek @woolifecz @schindlerovapletarna

    Více info o projektu Liběna Rochová představila na Mercedes-Benz Prague Fashion Week novou kolekci Inside 23 Více info

    LIBĚNA ROCHOVÁ PŘEDSTAVÍ NA MERCEDES-BENZ PRAGUE FASHION WEEK NOVOU KOLEKCI INSIDE 23 Na začátku září bude Praha opět patřit módě. Během tradiční podzimní edice Mercedes-Benz Prague Fashion Week zde ikony českého oděvního designu představí své kolekce pro nadcházející sezónu. Chybět mezi nimi nebude ani první dáma naší módní scény, Liběna Rochová. Na úterý 6. září je naplánována přehlídka aktuální kolekce designérky s názvem Inside 23, která se uskuteční na terase J&T Banky. O den později se ve Studiu LR (Malostranské nábřeží 1) bude konat slavnostní vernisáž stejnojmenné výstavy, která kombinuje oděvní tvorbu Liběny Rochové a výtvarná díla Petra Kvíčaly. Na pražský týden módy naváže v termínu 12. až 17. září tradiční výstava pro veřejnost „Týden s LR“. Nejnovější kolekce legendy české módní scény Liběny Rochové je inspirována obrazem Petra Kvíčaly, který je výraznou osobností české abstraktní malby. Modely jsou podle kreativního přístupu rozděleny do šesti sekcí. První část kolekce zahrnuje výrazné jednobarevné oděvní monolity, které vychází ze základních barev Kvíčalova obrazu. V pojetí vysoké krejčoviny se prezentují kostýmy z vlny ve výrazných barvách, jako je oranžová, lila či žlutá. Vestové šaty v dialogu vlny a hedvábí přináší svěží kombinaci zelených tónů. Klasická saka v pánském pojetí a oversized stylu s atypickými detaily doplňují široké kalhoty. Tuto část kolekce doplňují ručně šité rukavice z dílny Ludmily Osičkové. Rukavice: Ludmila Osičková Rukavičkářka, akreditovaná lektorka výuky oboru rukavičkář a šička kožených rukavic. Vyrábí rukavice na míru a pořádá kurzy výroby rukavic. Ctí tradice, ruční řemeslo a originalitu, aby věci dlouho a dobře sloužily. www.mojerukavice.cz Tel.: +420 603503022 E-mail: info@mojerukavice.cz Autor obrazu: Petr Kvíčala Pleteniny: Pletené modely byly vytvořeny ve spolupráci s designérem Marcelem Petránkem a vyrobeny značkou WOOLIFE v Schindlerově pletárně v Krásné Lípě. Výsledné kousky jsou upletené z prvotřídní jemné vlny Merino Extra Fine s použitím technologie intarziového pletení a dvoubarevného žakáru navrhnuté speciálně pro tuto kolekci. WOOLIFE je rodinná firma a značka vlněného oblečení založená v roce 1990. Schindlerova pletárna je řemeslná pletárna s nepřerušenou tradicí předávanou z generace na generaci od roku 1854. @marcelpetranek @woolifecz @schindlerovapletarna

    https://www.mojerukavice.cz/blog/16/libena-rochova-predstavila-na-mercedes-benz-prague-fashion-week-novou-kolekci-inside-23/

    • 
    • 
    • 
    • 

    Zobrazit méně o projektu Liběna Rochová představila na Mercedes-Benz Prague Fashion Week novou kolekci Inside 23 Zobrazit méně

  • Zachraňuje tradici českého rukavičkářství. Tradiční řemeslo, které proslavilo Dobříš po celém světě, dnes pomáhá udržet Ludmila Osičková

    Czech Design, 2020

    

    Zániku řemesla se snaží dlouhodobě zabránit Ludmila Osičková, jediná akreditovaná lektorka rukavičkářství u nás. Ta původně vystudovala rukavičkářskou školu v Dobříši a rukavičkářství se stalo její srdcovou záležitostí. Řemeslo popisuje jako celý svůj život, jako návrat k tradici a poctivé ruční práci, při které vzniká produkt s příběhem. Dobříš je dnes navštěvovaná především pro svůj zámek, málokdo ale ví, že v 19. století byla hlavním městem výroby rukavic u nás. Místní výrobky byly oceněny na mezinárodních výstavách EXPO 58 a 67, vyvážely se dokonce až do Ameriky. Co z této tradice zbylo dnes? Výroba kožených rukavic se v Dobříši traduje již od roku 1865 a jeden čas dokázalo toto řemeslo v Dobříši a okolí zaměstnat na 7500 lidí, kteří zvládli vyrobit 4–6 milionů párů ročně. Modeláři každý rok připravili kolekci asi 900 vzorů rukavic. Zániku řemesla se snaží dlouhodobě zabránit Ludmila Osičková, jediná akreditovaná lektorka rukavičkářství u nás. Ta původně vystudovala rukavičkářskou školu v Dobříši a rukavičkářství se stalo její srdcovou záležitostí. Řemeslo popisuje jako celý svůj život, jako návrat k tradici a poctivé ruční práci, při které vzniká produkt s příběhem. I díky tomu vznikla v Dobříši sdílená dílna a rozběhly se workshopy, na nichž si zájemci ručně ušijí rukavice podle vlastního návrhu. Kurz trvá 8 hodin a zahrnuje historii řemesla, vysvětlení technologie střihů a výroby i navržení, ušití a ozdobení vlastního páru rukavic. Kurz je určen maximálně pro dva zájemce, šíje se ručně a kurz (včetně materiálu) pro jednu osobu stojí od 4175 Kč.

    Více info o projektu Zachraňuje tradici českého rukavičkářství. Tradiční řemeslo, které proslavilo Dobříš po celém světě, dnes pomáhá udržet Ludmila Osičková Více info

    Zániku řemesla se snaží dlouhodobě zabránit Ludmila Osičková, jediná akreditovaná lektorka rukavičkářství u nás. Ta původně vystudovala rukavičkářskou školu v Dobříši a rukavičkářství se stalo její srdcovou záležitostí. Řemeslo popisuje jako celý svůj život, jako návrat k tradici a poctivé ruční práci, při které vzniká produkt s příběhem. Dobříš je dnes navštěvovaná především pro svůj zámek, málokdo ale ví, že v 19. století byla hlavním městem výroby rukavic u nás. Místní výrobky byly oceněny na mezinárodních výstavách EXPO 58 a 67, vyvážely se dokonce až do Ameriky. Co z této tradice zbylo dnes? Výroba kožených rukavic se v Dobříši traduje již od roku 1865 a jeden čas dokázalo toto řemeslo v Dobříši a okolí zaměstnat na 7500 lidí, kteří zvládli vyrobit 4–6 milionů párů ročně. Modeláři každý rok připravili kolekci asi 900 vzorů rukavic. Zániku řemesla se snaží dlouhodobě zabránit Ludmila Osičková, jediná akreditovaná lektorka rukavičkářství u nás. Ta původně vystudovala rukavičkářskou školu v Dobříši a rukavičkářství se stalo její srdcovou záležitostí. Řemeslo popisuje jako celý svůj život, jako návrat k tradici a poctivé ruční práci, při které vzniká produkt s příběhem. I díky tomu vznikla v Dobříši sdílená dílna a rozběhly se workshopy, na nichž si zájemci ručně ušijí rukavice podle vlastního návrhu. Kurz trvá 8 hodin a zahrnuje historii řemesla, vysvětlení technologie střihů a výroby i navržení, ušití a ozdobení vlastního páru rukavic. Kurz je určen maximálně pro dva zájemce, šíje se ručně a kurz (včetně materiálu) pro jednu osobu stojí od 4175 Kč.

    https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/zachranuje-tradici-ceskeho-rukavickarstvi-tradicni-remeslo-ktere-proslavilo-dobris-po-celem-svete-dnes-pomaha-udrzet-ludmila-osickova

    • 
    • 
    • 
    • 
    • 

    Zobrazit méně o projektu Zachraňuje tradici českého rukavičkářství. Tradiční řemeslo, které proslavilo Dobříš po celém světě, dnes pomáhá udržet Ludmila Osičková Zobrazit méně