Detail kreativce

Oblasti nabízených služeb

• Architektura / Interiérový design / Design nábytku / Světelný design

  • Dvě lávky na cyklostezce Ohře v Kyselce

    Obec Kyselka, 2019 - 2024

    

    Projekt byl zpracován ve spolupráci s Ing. arch. Rudolfem Wiszczorem a Ing. Igorem Bálikem, mostním inženýrem. Projekt byl hydrotechnicky posouzen a má vydané územní rozhodnutí. Kontext V území obce Kyselka, kterým protéká řeka Ohře přes katastrální území Kyselka a Radošov u Kyselky, se nachází dva mosty a dvě lávky přes řeku Ohři. Když bychom postupovali po proudu řeky, tak první spojení břehů tvoří lávka pro pěší, která se nachází u bývalých lázní Kyselka v části Kyselka a spojuje prostor silnice II/222 před bývalými lázněmi Kyselka (Švýcarským dvorem) na pravém břehu s prostorem parku s kinem na levém břehu. Nedaleko se nachází silniční most, který spojuje silnici před areálem Karlovarských minerálních vod a.s. na pravém břehu s prostorem severně od parku a nedaleko nákladového prostoru, kde je ukončena železniční vlečka na levém břehu. Následuje až dřevěný Radošovský most v části Radošov, který spojuje část obce Radošov na pravém břehu a silnici III/22127 s částí obce a silnicí III/22124 na levém břehu řeky vedoucí do Stráně a Boru. Pod Radošovem se nachází technická lávka, která slouží pro převod inženýrských sítí a která není přístupná pro pěší. Další nejbližší mosty jsou v sousedních obcích Šemnice a Velichov a jsou to silniční most v Šemnici na silnici do Pulovic a Boru a silniční most ve Velichově na silnici do Mořičova a Ostrova. Dvě navrhované lávky propojí dvě části sídla Radošov přes výjimečný ostrov na řece. Koncept / základní ideová koncepce Základní ideou návrhu je propojení pravého a levého břehu řeky Ohře v Radošově pomocí dvou lávek a cyklostezky přes ostrov na řece Ohři. Řešení vychází z předchozí vyhledávací studie a prověřuje možnost realizace tohoto záměru obce Kyselka. Páteřní krajská cyklostezka Ohře s prioritou č. 1 má být vedena územím obce a propojit atraktivní místa v kraji s pomocí velmi příznivého výškového profilu trasy. Předpokládá se velký turistický přínos pro celý kraj, ale i propojení do sousedních krajů. Při vyhledávání trasy byly prověřeny možnosti vedení cyklostezky údolím Ohře v obci Kyselka a bylo navrženo vedení cyklostezky jako stezky pro pěší a cyklisty přes tento ostrov. Cyklostezka vedoucí po pravém břehu řeky propojí vodácky a turisticky atraktivní místo u kempu Na špici s přírodním ostrovem a s potenciálně krajinářsky a turisticky atraktivním místem na levém břehu řeky u fotbalového hřiště. V předpolí jižní lávky na pravém břehu bude zachován prostor pro vodáky, na ostrově stezka projde po jeho hřbetu směrem na sever k severní lávce a na levém břehu bude obnovena vodní plocha a vytvořena rekreační louka. Lávky jsou navrženy zavěšené a kovové tak, aby byly co nejsubtilnější a svojí konstrukcí splynuly s vertikálami místních stromů a také aby svým objemem nekonkurovaly historickému dřevěnému mostu. Byť lávky vzhledem ke tvaru řeky a přírodním podmínkám nejsou v přímé vizuální vazbě s dřevěným mostem, jeho existence je důležitým znakem místa, která by neměla být narušena. Celkové urbanistické řešení Předpolí jižní lávky na pravém břehu Předpolí jižní lávky na pravém břehu se nachází v místě, kde se stávající asfaltová komunikace stáčí doprava směrem od řeky a mezi ploty vyúsťuje u Hotelu a kempu Na špici k hlavní silnici v Radošově. Mezi touto komunikací a řekou jižněji od předpolí lávky se nachází travnatá plocha sloužící jako nástupní a výstupní místo či odpočívadlo pro vodáky a jako sběrné místo pro půjčovny lodí. Samotné předpolí lávky se nachází severněji od tohoto prostoru na pozemku 728/3 mezi řekou a soukromým pozemkem 729/1 v nadmořské výšce přibližně 346 m n.m. Pozemek je nyní v přírodním stavu, hrbolatý, podmáčený a zarostlý náletovými dřevinami. Z asfaltové komunikace se odpojuje navrhovaná cyklostezka a stoupá severním směrem podél soukromého pozemku až k jižní lávce. Jižní lávka přemosťuje pravobřežní obtokové řečiště řeky Ohře a skládá se ze dvou protisměrných symetrických oblouků, na obou koncích je založena na opěrách, na které navazují křídla charakteru úhlových zdí pro překonání výškového rozdílu mezi niveletou a rostlým terénem. Nosnou konstrukci tvoří ocelová roura průměru 0,8 m o délce přibližně 80 m zavěšená na táhlech kotvených do pylonů výšky přibližně 14 m. Samotná jižní lávka má niveletu přibližně 348 m n.m. při svém jižním i severním konci, v nejvyšším místě se niveleta nachází ve výšce přibližně 349 m n.m. Hladina záplavového území stanovená Q/100 je v místě lávky přibližně 347,00 m n.m. Stoupání k lávce je prostorově umístěno co nejblíže k východní hraně prostoru předpolí, aby co nejméně zasahovalo do prostoru břehu řeky. Šířka cyklostezky i lávky je 3 m. Přímé předpolí lávky bude prostorově upraveno tak, aby bylo zamezeno vjezdu nepovolaných osob (např. osobních automobilů či čtyřkolek) na cyklostezku a lávku. Cyklostezka a lávka bude sloužit pouze pěší a cyklisty. Součástí úprav předpolí budou také krajinářské úpravy spočívající v probírce zeleně a případných dosadbách vhodné zeleně. Mimo aktivní zónu záplavového území řeky je možné umístit mobiliář a další vybavení veřejného prostoru. Bohužel tato část řešeného území se celá nachází v aktivní zóně záplavového území, a tudíž zde není možné umisťovat překážky bránící toku řeky jako jsou např. lavičky a další vybavení veřejného prostoru. Nástupní a výstupní místo pro vodáky nebude řešením předpolí lávky dotčeno a může zůstat nadále funkční, může být také upraveno pro lepší komfort. Na ostrově Po překonání jižní lávky cyklostezka pokračuje severovýchodním směrem po ostrově na pozemku 727 až k severní lávce. Jižní lávka přemosťuje pravobřežní obtokové řečiště řeky Ohře a skládá se ze dvou protisměrných symetrických oblouků, na obou koncích je založena na opěrách, na které navazují opěrné zdi pro překonání výškového rozdílu mezi niveletou a rostlým terénem. Samotná jižní lávka má niveletu 348,04 m n.m. při svém jižním i severním konci, v nejvyšším místě se niveleta nachází ve výšce 349,04 m n.m. Hladina záplavového území stanovená Q/100 je v místě lávky 347,00 m n.m. Klesání z lávky na ostrov je prostorově umístěno přímo na hřbet ostrova, aby co nejméně zasahovalo do stávající terénní konfigurace na ostrově. Šířka cyklostezky i lávky je 3 m. Ostrov má rozlohu přibližně 13 730 m2/, nachází se ve své jižní i severní části nadmořské výšce 345 m n.m., přibližně 2 m nad hladinou řeky a má přírodní charakter. Cyklostezka povede po hřbetu ostrova v jeho západní části až do jeho přibližných dvou třetin, kde se stočí severozápadním směrem na severní lávku. Niveleta cyklostezky bude sledovat rostlý terén a budou tak minimalizovány zásahy do okolí cyklostezky. Severní lávka je přímá o jednom poli a přemosťuje hlavní řečiště řeky Ohře. Nosnou konstrukci tvoří ocelový rošt o délce přibližně 51 m zavěšený na táhlech kotvených do pylonu výšky přibližně 15,5 m. Na obou koncích je lávka založena na opěrách, na které navazují opěrné zdi pro překonání výškového rozdílu mezi niveletou a rostlým terénem. Severní lávka má niveletu přibližně 348 m n.m. u opěr a v nejvyšším místě se niveleta nachází ve výšce 349,22 m n.m. Hladina záplavového území stanovená Q/100 je v místě lávky 346,87 m n.m. Přímé předpolí obou lávek na levém i pravém břehu bude prostorově upraveno tak, aby bylo zamezeno vjezdu nepovolaných osob (např. osobních automobilů či čtyřkolek) na cyklostezku a lávky, tudíž na ostrov nebude mít nikdo jiný přístup, než pěší a cyklisti. Krajinářské úpravy na ostrově bude minimalizovány pouze na zásahy z hlediska bezpečnosti, tak aby nebyli pěší a cyklisté ohroženi např. padajícími větvemi. Bude zachován přírodní charakter ostrova, budou pouze doplněny přírodní pěšiny po východní hraně ostrova tak, aby bylo umožněno ostrov obejít při procházce. Celý ostrov se nachází v aktivní zóně záplavového území, a tudíž zde není možné umisťovat překážky bránící toku řeky jako jsou např. lavičky a další vybavení veřejného prostoru. Předpolí severní lávky u bývalé vodní plochy na levém břehu Po překonání severní lávky cyklostezka pokračuje na levý břeh na jižní část pozemku 565/1. Tato část pozemku je v současné době z části využívána jako oplocená louka (pastvina) a na části pozemku se nachází bývalá vodní plocha (zůstaly terénní úpravy), která je zarostlá náletovými dřevinami. Severní lávka ústí na zvýšenou terénní hranu bývalé vodní plochy a využívá tak co nejvíce stávajícího zvýšeného terénu. Na obou koncích je lávka založena na opěrách, na které navazují křídla charakteru úhlových zdí pro překonání výškového rozdílu mezi niveletou a rostlým terénem. Severní lávka má niveletu přibližně 348 m n.m. u opěr a v nejvyšším místě se niveleta nachází ve výšce 349,22 m n.m. Hladina záplavového území stanovená Q/100 je v místě lávky 346,87 m n.m. Lávka tedy ústí do předpolí na levém břehu ve výšce přibližně 348 m n.m., hráz a terénní hrana po které pokračuje cyklostezka podél fotbalového hřiště se nachází ve stávající výšce přibližně 345,60 m n.m. Výškové řešení bude zpřesňováno v následné podrobnější dokumentaci, aby zásahy do přilehlého okolí cyklostezky byly co nejmenší. Cyklostezka pak za lávkou pokračuje po bývalé hrázi severním směrem podél řeky k fotbalovému hřišti. Zastupitelé obce si přejí vodní plochu revitalizovat a znovu využívat (rekreačně např. na zimní bruslení). Okolí vodní plochy může být doplněno dalšími přírodními pěšinami navazujícími na lávku a cyklostezku. Toto předpolí severní lávky se pak může stát místem zastavení a cílem procházek. Výhodou je také sousedství s obecním fotbalovým hřištěm. Přímé předpolí lávky i okolí vodní plochy bude prostorově upraveno tak, aby bylo zamezeno vjezdu nepovolaných osob (např. osobních automobilů či čtyřkolek) na cyklostezku, lávku i pěšiny. Cyklostezka a lávka bude sloužit pouze pro pěší a cyklisty. Součástí úprav předpolí budou také krajinářské úpravy spočívající v probírce zeleně a dosadbách vhodné zeleně, např. podél stávající cesty, která lemuje tento prostor a podél břehu vodní plochy na straně fotbalového hřiště. Mimo aktivní zónu záplavového území řeky je možné umístit mobiliář a další vybavení veřejného prostoru. Tato část řešeného území se téměř celá nachází v aktivní zóně záplavového území, a tudíž zde většinou není možné umisťovat překážky bránící toku řeky jako jsou např. lavičky a další vybavení veřejného prostoru. Po zpřesnění podkladů bude pravděpodobně možné umístit mobiliář mimo aktivní zónu záplavového území poblíž stávající cesty v severozápadním rohu této části řešeného území. U hřiště za severní lávkou na levém břehu Za prostorem hráze vodní plochy cyklostezka pokračuje po terénní hraně bývalé pobřežní cesty, která se nachází mezi fotbalovým hřištěm a řekou a využívá tak nevyužívané území pro nové využití. Cyklostezka sleduje terénní hranu ve výšce přibližně 345,20 m n.m. podél břehu řeky. Řeka Ohře je zde široká přibližně 34 m. Na úrovni fotbalového hřiště se nachází severní špička ostrova široká přibližně 15 m, která se na konci zúží až na šířku 3 m.

    Více info o projektu Dvě lávky na cyklostezce Ohře v Kyselce Více info

    Projekt byl zpracován ve spolupráci s Ing. arch. Rudolfem Wiszczorem a Ing. Igorem Bálikem, mostním inženýrem. Projekt byl hydrotechnicky posouzen a má vydané územní rozhodnutí. Kontext V území obce Kyselka, kterým protéká řeka Ohře přes katastrální území Kyselka a Radošov u Kyselky, se nachází dva mosty a dvě lávky přes řeku Ohři. Když bychom postupovali po proudu řeky, tak první spojení břehů tvoří lávka pro pěší, která se nachází u bývalých lázní Kyselka v části Kyselka a spojuje prostor silnice II/222 před bývalými lázněmi Kyselka (Švýcarským dvorem) na pravém břehu s prostorem parku s kinem na levém břehu. Nedaleko se nachází silniční most, který spojuje silnici před areálem Karlovarských minerálních vod a.s. na pravém břehu s prostorem severně od parku a nedaleko nákladového prostoru, kde je ukončena železniční vlečka na levém břehu. Následuje až dřevěný Radošovský most v části Radošov, který spojuje část obce Radošov na pravém břehu a silnici III/22127 s částí obce a silnicí III/22124 na levém břehu řeky vedoucí do Stráně a Boru. Pod Radošovem se nachází technická lávka, která slouží pro převod inženýrských sítí a která není přístupná pro pěší. Další nejbližší mosty jsou v sousedních obcích Šemnice a Velichov a jsou to silniční most v Šemnici na silnici do Pulovic a Boru a silniční most ve Velichově na silnici do Mořičova a Ostrova. Dvě navrhované lávky propojí dvě části sídla Radošov přes výjimečný ostrov na řece. Koncept / základní ideová koncepce Základní ideou návrhu je propojení pravého a levého břehu řeky Ohře v Radošově pomocí dvou lávek a cyklostezky přes ostrov na řece Ohři. Řešení vychází z předchozí vyhledávací studie a prověřuje možnost realizace tohoto záměru obce Kyselka. Páteřní krajská cyklostezka Ohře s prioritou č. 1 má být vedena územím obce a propojit atraktivní místa v kraji s pomocí velmi příznivého výškového profilu trasy. Předpokládá se velký turistický přínos pro celý kraj, ale i propojení do sousedních krajů. Při vyhledávání trasy byly prověřeny možnosti vedení cyklostezky údolím Ohře v obci Kyselka a bylo navrženo vedení cyklostezky jako stezky pro pěší a cyklisty přes tento ostrov. Cyklostezka vedoucí po pravém břehu řeky propojí vodácky a turisticky atraktivní místo u kempu Na špici s přírodním ostrovem a s potenciálně krajinářsky a turisticky atraktivním místem na levém břehu řeky u fotbalového hřiště. V předpolí jižní lávky na pravém břehu bude zachován prostor pro vodáky, na ostrově stezka projde po jeho hřbetu směrem na sever k severní lávce a na levém břehu bude obnovena vodní plocha a vytvořena rekreační louka. Lávky jsou navrženy zavěšené a kovové tak, aby byly co nejsubtilnější a svojí konstrukcí splynuly s vertikálami místních stromů a také aby svým objemem nekonkurovaly historickému dřevěnému mostu. Byť lávky vzhledem ke tvaru řeky a přírodním podmínkám nejsou v přímé vizuální vazbě s dřevěným mostem, jeho existence je důležitým znakem místa, která by neměla být narušena. Celkové urbanistické řešení Předpolí jižní lávky na pravém břehu Předpolí jižní lávky na pravém břehu se nachází v místě, kde se stávající asfaltová komunikace stáčí doprava směrem od řeky a mezi ploty vyúsťuje u Hotelu a kempu Na špici k hlavní silnici v Radošově. Mezi touto komunikací a řekou jižněji od předpolí lávky se nachází travnatá plocha sloužící jako nástupní a výstupní místo či odpočívadlo pro vodáky a jako sběrné místo pro půjčovny lodí. Samotné předpolí lávky se nachází severněji od tohoto prostoru na pozemku 728/3 mezi řekou a soukromým pozemkem 729/1 v nadmořské výšce přibližně 346 m n.m. Pozemek je nyní v přírodním stavu, hrbolatý, podmáčený a zarostlý náletovými dřevinami. Z asfaltové komunikace se odpojuje navrhovaná cyklostezka a stoupá severním směrem podél soukromého pozemku až k jižní lávce. Jižní lávka přemosťuje pravobřežní obtokové řečiště řeky Ohře a skládá se ze dvou protisměrných symetrických oblouků, na obou koncích je založena na opěrách, na které navazují křídla charakteru úhlových zdí pro překonání výškového rozdílu mezi niveletou a rostlým terénem. Nosnou konstrukci tvoří ocelová roura průměru 0,8 m o délce přibližně 80 m zavěšená na táhlech kotvených do pylonů výšky přibližně 14 m. Samotná jižní lávka má niveletu přibližně 348 m n.m. při svém jižním i severním konci, v nejvyšším místě se niveleta nachází ve výšce přibližně 349 m n.m. Hladina záplavového území stanovená Q/100 je v místě lávky přibližně 347,00 m n.m. Stoupání k lávce je prostorově umístěno co nejblíže k východní hraně prostoru předpolí, aby co nejméně zasahovalo do prostoru břehu řeky. Šířka cyklostezky i lávky je 3 m. Přímé předpolí lávky bude prostorově upraveno tak, aby bylo zamezeno vjezdu nepovolaných osob (např. osobních automobilů či čtyřkolek) na cyklostezku a lávku. Cyklostezka a lávka bude sloužit pouze pěší a cyklisty. Součástí úprav předpolí budou také krajinářské úpravy spočívající v probírce zeleně a případných dosadbách vhodné zeleně. Mimo aktivní zónu záplavového území řeky je možné umístit mobiliář a další vybavení veřejného prostoru. Bohužel tato část řešeného území se celá nachází v aktivní zóně záplavového území, a tudíž zde není možné umisťovat překážky bránící toku řeky jako jsou např. lavičky a další vybavení veřejného prostoru. Nástupní a výstupní místo pro vodáky nebude řešením předpolí lávky dotčeno a může zůstat nadále funkční, může být také upraveno pro lepší komfort. Na ostrově Po překonání jižní lávky cyklostezka pokračuje severovýchodním směrem po ostrově na pozemku 727 až k severní lávce. Jižní lávka přemosťuje pravobřežní obtokové řečiště řeky Ohře a skládá se ze dvou protisměrných symetrických oblouků, na obou koncích je založena na opěrách, na které navazují opěrné zdi pro překonání výškového rozdílu mezi niveletou a rostlým terénem. Samotná jižní lávka má niveletu 348,04 m n.m. při svém jižním i severním konci, v nejvyšším místě se niveleta nachází ve výšce 349,04 m n.m. Hladina záplavového území stanovená Q/100 je v místě lávky 347,00 m n.m. Klesání z lávky na ostrov je prostorově umístěno přímo na hřbet ostrova, aby co nejméně zasahovalo do stávající terénní konfigurace na ostrově. Šířka cyklostezky i lávky je 3 m. Ostrov má rozlohu přibližně 13 730 m2/, nachází se ve své jižní i severní části nadmořské výšce 345 m n.m., přibližně 2 m nad hladinou řeky a má přírodní charakter. Cyklostezka povede po hřbetu ostrova v jeho západní části až do jeho přibližných dvou třetin, kde se stočí severozápadním směrem na severní lávku. Niveleta cyklostezky bude sledovat rostlý terén a budou tak minimalizovány zásahy do okolí cyklostezky. Severní lávka je přímá o jednom poli a přemosťuje hlavní řečiště řeky Ohře. Nosnou konstrukci tvoří ocelový rošt o délce přibližně 51 m zavěšený na táhlech kotvených do pylonu výšky přibližně 15,5 m. Na obou koncích je lávka založena na opěrách, na které navazují opěrné zdi pro překonání výškového rozdílu mezi niveletou a rostlým terénem. Severní lávka má niveletu přibližně 348 m n.m. u opěr a v nejvyšším místě se niveleta nachází ve výšce 349,22 m n.m. Hladina záplavového území stanovená Q/100 je v místě lávky 346,87 m n.m. Přímé předpolí obou lávek na levém i pravém břehu bude prostorově upraveno tak, aby bylo zamezeno vjezdu nepovolaných osob (např. osobních automobilů či čtyřkolek) na cyklostezku a lávky, tudíž na ostrov nebude mít nikdo jiný přístup, než pěší a cyklisti. Krajinářské úpravy na ostrově bude minimalizovány pouze na zásahy z hlediska bezpečnosti, tak aby nebyli pěší a cyklisté ohroženi např. padajícími větvemi. Bude zachován přírodní charakter ostrova, budou pouze doplněny přírodní pěšiny po východní hraně ostrova tak, aby bylo umožněno ostrov obejít při procházce. Celý ostrov se nachází v aktivní zóně záplavového území, a tudíž zde není možné umisťovat překážky bránící toku řeky jako jsou např. lavičky a další vybavení veřejného prostoru. Předpolí severní lávky u bývalé vodní plochy na levém břehu Po překonání severní lávky cyklostezka pokračuje na levý břeh na jižní část pozemku 565/1. Tato část pozemku je v současné době z části využívána jako oplocená louka (pastvina) a na části pozemku se nachází bývalá vodní plocha (zůstaly terénní úpravy), která je zarostlá náletovými dřevinami. Severní lávka ústí na zvýšenou terénní hranu bývalé vodní plochy a využívá tak co nejvíce stávajícího zvýšeného terénu. Na obou koncích je lávka založena na opěrách, na které navazují křídla charakteru úhlových zdí pro překonání výškového rozdílu mezi niveletou a rostlým terénem. Severní lávka má niveletu přibližně 348 m n.m. u opěr a v nejvyšším místě se niveleta nachází ve výšce 349,22 m n.m. Hladina záplavového území stanovená Q/100 je v místě lávky 346,87 m n.m. Lávka tedy ústí do předpolí na levém břehu ve výšce přibližně 348 m n.m., hráz a terénní hrana po které pokračuje cyklostezka podél fotbalového hřiště se nachází ve stávající výšce přibližně 345,60 m n.m. Výškové řešení bude zpřesňováno v následné podrobnější dokumentaci, aby zásahy do přilehlého okolí cyklostezky byly co nejmenší. Cyklostezka pak za lávkou pokračuje po bývalé hrázi severním směrem podél řeky k fotbalovému hřišti. Zastupitelé obce si přejí vodní plochu revitalizovat a znovu využívat (rekreačně např. na zimní bruslení). Okolí vodní plochy může být doplněno dalšími přírodními pěšinami navazujícími na lávku a cyklostezku. Toto předpolí severní lávky se pak může stát místem zastavení a cílem procházek. Výhodou je také sousedství s obecním fotbalovým hřištěm. Přímé předpolí lávky i okolí vodní plochy bude prostorově upraveno tak, aby bylo zamezeno vjezdu nepovolaných osob (např. osobních automobilů či čtyřkolek) na cyklostezku, lávku i pěšiny. Cyklostezka a lávka bude sloužit pouze pro pěší a cyklisty. Součástí úprav předpolí budou také krajinářské úpravy spočívající v probírce zeleně a dosadbách vhodné zeleně, např. podél stávající cesty, která lemuje tento prostor a podél břehu vodní plochy na straně fotbalového hřiště. Mimo aktivní zónu záplavového území řeky je možné umístit mobiliář a další vybavení veřejného prostoru. Tato část řešeného území se téměř celá nachází v aktivní zóně záplavového území, a tudíž zde většinou není možné umisťovat překážky bránící toku řeky jako jsou např. lavičky a další vybavení veřejného prostoru. Po zpřesnění podkladů bude pravděpodobně možné umístit mobiliář mimo aktivní zónu záplavového území poblíž stávající cesty v severozápadním rohu této části řešeného území. U hřiště za severní lávkou na levém břehu Za prostorem hráze vodní plochy cyklostezka pokračuje po terénní hraně bývalé pobřežní cesty, která se nachází mezi fotbalovým hřištěm a řekou a využívá tak nevyužívané území pro nové využití. Cyklostezka sleduje terénní hranu ve výšce přibližně 345,20 m n.m. podél břehu řeky. Řeka Ohře je zde široká přibližně 34 m. Na úrovni fotbalového hřiště se nachází severní špička ostrova široká přibližně 15 m, která se na konci zúží až na šířku 3 m.

    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 

    Zobrazit méně o projektu Dvě lávky na cyklostezce Ohře v Kyselce Zobrazit méně

  • Rekonstrukce objektu KASS, Chomutov

    Statutární město Chomutov, 2014 - 2017

    

    Projekt rekonstrukce objektu Kulturního a společenského střediska na sídlišti Zahradní v Chomutově. Projekt byl zpracován ve spolupráci s Ing. arch. Rudolfem Wiszczorem a týmem specialistů. Město Chomutov, se svými téměř 50 tisíci obyvateli, využívá pro kulturní účely budovu Městského divadla v centru města a využívalo také jako druhý sál Kulturní a společenské středisko KASS na sídlišti Zahradní. Další kulturní a společenská zařízení mimo Kulturně společenské centrum Kino svět nejsou v současné době ve městě k dispozici. Obě kulturní zařízení, Městské divadlo i Kulturní a společenské středisko KASS, mají celoměstský význam. Rozložení urbanistických obvodů města na rostlou, centrální část, soustřeďující se kolem historického jádra města a založenou, sídlištní část, táhnoucí se směrem k sousednímu Jirkovu, vytváří prostorovou separaci sídliště od "městské" centrální části Chomutova. Z tohoto důvodu je udržení a další podpora kulturního a společenského střediska v sídlištní části velmi důležitá. Architektura stávajícího objektu odpovídá době vzniku sídliště na přelomu 70. a 80. let. Po plánovaném zbourání části objektu zůstane objekt přibližných rozměrů 55 x 38 m o dvou podlažích se stávajícími funkcemi kulturního a společenského střediska, pošta a bary Tabarin, Sluníčko a S bar, bankomatem a zázemím pro technické služby. Objekt by měl být zrekonstruován tak, aby mohl plnit plnohodnotnou funkci kulturního a společenského střediska pro okolní sídliště a zároveň funkci celoměstské občanské vybavenosti. Koncepce přesunutí jednotlivých funkcí reaguje na špatný stávající stav objektu, který mimo jiné vznikl také zánikem centrálního hospodaření a změnou ve společnosti. Původně zářící společná vnitřní pasáž již upadla do tmy. Provozy, které jí lemovaly, postupně odcházejí a objekt již není možné udržet v provozu. Seznam stávajících funkcí jsme tedy zredukovali na potřebné funkce a doplnili je o žádoucí funkce, které posunou využití objektu od heren a barů zpátky směrem k žádoucí občanské vybavenosti. Stávající kulturní sál má rozměry přibližně 29 x 14 m (včetně jeviště), jeho nevýhodou je především malá výška (5,8 m) a téměř žádné technologické zázemí. Podstatným zvýšením výšky sálu (na 11 m), otočením sálu a rozšířením zázemí sálu získá objekt nový sál, který umožní požadované využití. Navržený sál má rozměry 25 x 17 m, je obdélného tvaru a není dělen na hlediště a jeviště, může tedy být multifunkčně využíván (jeviště může být sestaveno na míru konkrétním požadavkům představení, koncertu nebo jiné akce). Adekvátním poměrem mezi kulturním sálem a doplňkovými funkcemi jako jsou kavárna, restaurace a klub bude zajištěna funkční udržitelnost objektu. Přesunutím provozu pošty do přízemí bude zajištěn každodenní provoz přímo z ulice. Doplněním komunitního sálu s prostorem pro pastora, komunitního centra s prostory pro volnočasové vyžití dětí i dospělých a knihovny objekt potvrdí svůj kulturně společenský účel a sídliště tak získá občanskou vybavenost, která je pro území sídliště tak velmi potřebná. Architektura navrhované rekonstrukce objektu vychází tvarově z funkční náplně, materiálově je nucena kontextuálně reagovat na okolní sídliště především utlumenou barevností a přírodním materiálovým řešením. Původní členění hmoty objektu s dvorky a jinými hmotovými výstupky se snaží eliminovat a sjednotit v co nejvíce kompaktní hmotu. Vzniká tak základní sokl objektu přiléhající k terénu se zemitým hrubým přírodním povrchem, hlavní bílá hmota s nejdůležitější funkcí a zlatá hmota vyčnívajícího sálu. V letech 2015 - 2017 došlo k vybourání centrální části objektu, rozdělení na městskou a soukromou část a realizaci rozsáhlé revitalizace okolí kulturního střediska. Objekt na svoji rekonstrukci ještě čeká.

    Více info o projektu Rekonstrukce objektu KASS, Chomutov Více info

    Projekt rekonstrukce objektu Kulturního a společenského střediska na sídlišti Zahradní v Chomutově. Projekt byl zpracován ve spolupráci s Ing. arch. Rudolfem Wiszczorem a týmem specialistů. Město Chomutov, se svými téměř 50 tisíci obyvateli, využívá pro kulturní účely budovu Městského divadla v centru města a využívalo také jako druhý sál Kulturní a společenské středisko KASS na sídlišti Zahradní. Další kulturní a společenská zařízení mimo Kulturně společenské centrum Kino svět nejsou v současné době ve městě k dispozici. Obě kulturní zařízení, Městské divadlo i Kulturní a společenské středisko KASS, mají celoměstský význam. Rozložení urbanistických obvodů města na rostlou, centrální část, soustřeďující se kolem historického jádra města a založenou, sídlištní část, táhnoucí se směrem k sousednímu Jirkovu, vytváří prostorovou separaci sídliště od "městské" centrální části Chomutova. Z tohoto důvodu je udržení a další podpora kulturního a společenského střediska v sídlištní části velmi důležitá. Architektura stávajícího objektu odpovídá době vzniku sídliště na přelomu 70. a 80. let. Po plánovaném zbourání části objektu zůstane objekt přibližných rozměrů 55 x 38 m o dvou podlažích se stávajícími funkcemi kulturního a společenského střediska, pošta a bary Tabarin, Sluníčko a S bar, bankomatem a zázemím pro technické služby. Objekt by měl být zrekonstruován tak, aby mohl plnit plnohodnotnou funkci kulturního a společenského střediska pro okolní sídliště a zároveň funkci celoměstské občanské vybavenosti. Koncepce přesunutí jednotlivých funkcí reaguje na špatný stávající stav objektu, který mimo jiné vznikl také zánikem centrálního hospodaření a změnou ve společnosti. Původně zářící společná vnitřní pasáž již upadla do tmy. Provozy, které jí lemovaly, postupně odcházejí a objekt již není možné udržet v provozu. Seznam stávajících funkcí jsme tedy zredukovali na potřebné funkce a doplnili je o žádoucí funkce, které posunou využití objektu od heren a barů zpátky směrem k žádoucí občanské vybavenosti. Stávající kulturní sál má rozměry přibližně 29 x 14 m (včetně jeviště), jeho nevýhodou je především malá výška (5,8 m) a téměř žádné technologické zázemí. Podstatným zvýšením výšky sálu (na 11 m), otočením sálu a rozšířením zázemí sálu získá objekt nový sál, který umožní požadované využití. Navržený sál má rozměry 25 x 17 m, je obdélného tvaru a není dělen na hlediště a jeviště, může tedy být multifunkčně využíván (jeviště může být sestaveno na míru konkrétním požadavkům představení, koncertu nebo jiné akce). Adekvátním poměrem mezi kulturním sálem a doplňkovými funkcemi jako jsou kavárna, restaurace a klub bude zajištěna funkční udržitelnost objektu. Přesunutím provozu pošty do přízemí bude zajištěn každodenní provoz přímo z ulice. Doplněním komunitního sálu s prostorem pro pastora, komunitního centra s prostory pro volnočasové vyžití dětí i dospělých a knihovny objekt potvrdí svůj kulturně společenský účel a sídliště tak získá občanskou vybavenost, která je pro území sídliště tak velmi potřebná. Architektura navrhované rekonstrukce objektu vychází tvarově z funkční náplně, materiálově je nucena kontextuálně reagovat na okolní sídliště především utlumenou barevností a přírodním materiálovým řešením. Původní členění hmoty objektu s dvorky a jinými hmotovými výstupky se snaží eliminovat a sjednotit v co nejvíce kompaktní hmotu. Vzniká tak základní sokl objektu přiléhající k terénu se zemitým hrubým přírodním povrchem, hlavní bílá hmota s nejdůležitější funkcí a zlatá hmota vyčnívajícího sálu. V letech 2015 - 2017 došlo k vybourání centrální části objektu, rozdělení na městskou a soukromou část a realizaci rozsáhlé revitalizace okolí kulturního střediska. Objekt na svoji rekonstrukci ještě čeká.

    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 
    • 

    Zobrazit méně o projektu Rekonstrukce objektu KASS, Chomutov Zobrazit méně