Detail kreativce

Zpět na galerii

Věra Ferdová

fyzická osoba podnikající na základě živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. disponující IČO

IČO: 45079986

Kontakt:

vera.ferdova@gmail.com

Adresy

    • Sídlo:

      K osmidomkům 720
      Praha 16500 Hlavní město Praha
    • Kontaktní adresa

      K osmidomkům 720
      Praha 16500
      Hlavní město Praha

Místa působnosti:

  • Královéhradecký kraj
  • Jihočeský kraj
  • Jihomoravský kraj
  • Karlovarský kraj
  • Liberecký kraj
  • Moravskoslezský kraj
  • Olomoucký kraj
  • Pardubický kraj
  • Hlavní město Praha
  • Plzeňský kraj
  • Středočeský kraj
  • Ústecký kraj
  • Kraj Vysočina
  • Zlínský kraj

Oblasti nabízených služeb

  • Film / Video / Televize

    • Gympl

      Vorelfilm, 2006

      Obrázek reference

      Ve snímku Gympl spojil režisér Tomáš Vorel tradiční studentskou komedii s fenoménem sprejerů. Vycházel přitom z knihy Graffiti Rules (Tomáš Houška, 2000) a ze zkušeností Pavla Noska (oba spoluautoři scénáře). Vznikla tak velmi hořká komedie, popisující neveselý stav českého školství, ale i značnou vyprázdněnost vzorku dnešních studentů. Příběh hlavních hrdinů provázejí různé epizody ze školy i ze sprejerského prostředí (ty jsou snímány dokumentaristickým způsobem). Tvůrci věnují pozornost nejen zmíněným mladíkům a jejich spolužákům, ale též učitelům a do děje místy zasahují také rodiče. Ve filmu se kromě „povinných“ školních gagů setkáme s odkazy na četné současné problémy (sebopoškozování dětí, učitel, který si přivydělává taxikařením, ředitelka, přeučená z ruštinářky na angličtinářku, vztah k drogám atd.).

      Ve snímku Gympl spojil režisér Tomáš Vorel tradiční studentskou komedii s fenoménem sprejerů. Vycházel přitom z knihy Graffiti Rules (Tomáš Houška, 2000) a ze zkušeností Pavla Noska (oba spoluautoři scénáře). Vznikla tak velmi hořká komedie, popisující neveselý stav českého školství, ale i značnou vyprázdněnost vzorku dnešních studentů. Příběh hlavních hrdinů provázejí různé epizody ze školy i ze sprejerského prostředí (ty jsou snímány dokumentaristickým způsobem). Tvůrci věnují pozornost nejen zmíněným mladíkům a jejich spolužákům, ale též učitelům a do děje místy zasahují také rodiče. Ve filmu se kromě „povinných“ školních gagů setkáme s odkazy na četné současné problémy (sebopoškozování dětí, učitel, který si přivydělává taxikařením, ředitelka, přeučená z ruštinářky na angličtinářku, vztah k drogám atd.).

      https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/45351/gympl
    • Nechte zpívat Mišíka

      Cineart TV Prague, 2016

      Obrázek reference

      Režisérka Jitka Němcová se v distribučním dokumentu Nechte zpívat Mišíka věnuje výjimečné osobnosti české hudební scény. Portrét Vladimíra Mišíka (nar. 1947), ikony českého blues rocku, který zpíval a hrál v legendárních kapelách, zhudebnil básně Františka Gellnera, Josefa Kainara, Václava Hraběte a Jiřího Dědečka, z nichž se staly kultovní písně, a který byl pro posluchače jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, vznikl při příležitosti jeho životního jubilea (70 let). Název kopíruje nápisy, které se v osmdesátých letech v době jeho zákazu objevovaly po Praze. Tvůrci využili skutečnost, že po Mišíkovi byla nazvána jedna planetka a stvořili ji v ateliéru. Podomácku zařízený prostor „na planetce“, zabydlený slepicemi, poskytuje rockerovi příležitost k poklidnému bilancování nekonvenčního osudu (ovlivněného absurditami dějin) i naplněné profesionální dráhy. Vznikl pečlivě zkomponovaný, otevřený, důvtipný a humorný dokument, vymykající se z běžných titulů obdobného žánru.

      Režisérka Jitka Němcová se v distribučním dokumentu Nechte zpívat Mišíka věnuje výjimečné osobnosti české hudební scény. Portrét Vladimíra Mišíka (nar. 1947), ikony českého blues rocku, který zpíval a hrál v legendárních kapelách, zhudebnil básně Františka Gellnera, Josefa Kainara, Václava Hraběte a Jiřího Dědečka, z nichž se staly kultovní písně, a který byl pro posluchače jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, vznikl při příležitosti jeho životního jubilea (70 let). Název kopíruje nápisy, které se v osmdesátých letech v době jeho zákazu objevovaly po Praze. Tvůrci využili skutečnost, že po Mišíkovi byla nazvána jedna planetka a stvořili ji v ateliéru. Podomácku zařízený prostor „na planetce“, zabydlený slepicemi, poskytuje rockerovi příležitost k poklidnému bilancování nekonvenčního osudu (ovlivněného absurditami dějin) i naplněné profesionální dráhy. Vznikl pečlivě zkomponovaný, otevřený, důvtipný a humorný dokument, vymykající se z běžných titulů obdobného žánru.

      https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/401177/nechte-zpivat-misika