Kultura v Česku dál roste: tržby dosáhly 320 miliard korun

Největší podíl na tržbách měla kreativní odvětví, která zahrnují oblasti jako reklama, architektura nebo design. Generovala více než polovinu (51 %) všech tržeb za vlastní výkony. Významnou roli sehrál také audiovizuální a mediální sektor tedy film, televize, rozhlas, knihy, tisk nebo herní průmysl s přibližně třetinovým podílem. Zbývajících 15 % připadalo na tradiční a umělecké obory, například scénické umění nebo péči o kulturní dědictví.

Celkové příjmy rostou, podíl dotací mírně klesá

Celkové příjmy subjektů působících v kultuře dosáhly v roce 2024 výše 380 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o téměř 10 %. Podíl veřejných dotací na těchto příjmech mírně klesl, z 10,3 % v roce 2023 na 9,3 % v roce 2024, absolutně však zůstal na stejné úrovni 32 miliard korun. Míra příjmové soběstačnosti sektoru, tedy podíl vlastních tržeb na celkových příjmech, činila 84 %. Výrazně nižší byla v oblastech kulturního dědictví (47 %) a scénického umění (38 %), které jsou dlouhodobě závislé na veřejné podpoře.

Veřejné finance: klíčová role obcí

Veřejné výdaje na kulturu dosáhly v roce 2024 celkem 55 miliard korun. Financování kultury v Česku zůstává výrazně decentralizované. Největší podíl na financování nesou obce (48 %), následované kraji (26 %) a státním rozpočtem (22 %). Tento model umožňuje zajištění dostupnosti kulturních služeb napříč regiony, od divadelních představení přes správu památek až po prezentaci umění.

Zaměstnanost i mzdy rostou, za průměrem ale zaostávají

Po poklesu během pandemie se zaměstnanost v kultuře postupně zotavuje. V roce 2024 pracovalo v kulturních odvětvích přibližně 87 tisíc lidí, což je o 7 tisíc více než v roce 2020. Podle dat Českého statistického úřadu činila průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře 40 602 Kč, tedy zhruba 88 % celorepublikového průměru. Oproti roku 2020 tak došlo k relativnímu poklesu, kdy mzdy v kultuře dosahovaly 96 % průměru. Zaměstnanci v kultuře tvoří 2,2 % všech pracovníků v Česku, přičemž 40 % z nich působí v oblasti kulturního dědictví a scénického umění.

Stabilní růst, ale i strukturální výzvy

Data za rok 2024 potvrzují, že kulturní a kreativní sektor je významnou a rostoucí součástí české ekonomiky. Zároveň však ukazují na přetrvávající rozdíly mezi jednotlivými segmenty, zejména v míře závislosti na veřejných financích a v odměňování pracovníků. Celý sektor tak stojí před úkolem udržet dynamiku růstu, posílit ekonomickou stabilitu citlivějších oblastí a zároveň zachovat dostupnost veřejných kulturních služeb.

Podrobné údaje o ekonomické stránce kultury přináší nová publikace Výsledky účtu kultury - 2024, kterou vydává Český statistický úřad ve spolupráci s Národním institutem pro kulturu.

Satelitní účet kultury je analytický nástroj pro sledování ekonomického významu kultury v Česku. Vznikl v roce 2009 a opírá se o mezinárodní metodiku ESSnet Culture, Evropské komise a Eurostatu. Poskytuje objektivní data o ekonomickém výkonu kultury a jejím umístění v české ekonomice a slouží také pro plánování a evaluaci Státní kulturní politiky 2026–2030+. Podrobné výsledky, včetně interaktivních reportů, jsou dostupné na webech www.statistikakultury.cz a ČSÚ.