Jaká ocenění získaly české knihovny v roce 2026?

Za jejich proměnou stojí především pracovníci knihoven, knihovnice a knihovníci, kteří přicházejí s novými nápady, rozvíjejí služby knihoven a vytvářejí z knihoven místa, která mají pro život obcí a měst skutečný význam.

Právě takovou práci oceňuje státní cena Knihovna roku, kterou uděluje Ministerstvo kultury České republiky při příležitosti Týdne knihoven. Jejím cílem je ocenit dlouhodobé zásluhy o rozvoj knihovnictví v obcích i mimořádné počiny, které přispívají ke zkvalitňování veřejných knihovnických a informačních služeb.

Ocenění se uděluje ve dvou kategoriích a je spojeno s finanční odměnou ve výši 70 000 Kč. Kategorie Základní knihovna je určena především knihovnám v menších obcích a navazuje na soutěž Vesnice roku. Oceňuje jejich dlouhodobou práci a přínos pro místní komunitu. Kategorie Významný počin naopak vyzdvihuje konkrétní projekty a inovace – například nové služby, modernizaci a rekonstrukce knihoven, zpřístupňování informačních zdrojů nebo zajímavé odborné a vzdělávací aktivity. Každá kategorie tak ukazuje jinou podobu současného knihovnictví.

V kategorii Základní knihovna zvítězila Obecní knihovna v Oldřichově v Hájích. Ocenění převzal knihovník Josef Bulíř, který z knihovny vybudoval živé komunitní centrum propojující všechny generace a podporující čtenářství, vzdělávání i dobrovolnické aktivity.

Vítězná knihovna dokazuje, že i v malé obci může být knihovna přirozeným místem setkávání, prostorem pro společné aktivity a důležitou součástí života celé komunity.

Diplomy v této kategorii získaly také dvě knihovny. Místní knihovna v Prostřední Bečvě za výjimečný přínos v péči o místní tradice a paměť regionu a Obecní knihovna Petrovice za dlouhodobé propojování české a polské komunity a uchovávání jazykového a kulturního dědictví česko-polského pohraničí.

O tom, jak pestrá je knihovnická činnost napříč republikou, svědčí i letošní nominace. O ocenění se ucházelo 13 knihoven z jednotlivých krajů. Chybělo pouze zastoupení Karlovarského kraje. Hodnocení přitom není jen otázkou posouzení zaslaných materiálů. Členové hodnoticí komise musí nominované knihovny osobně navštívit, a to napříč jednotlivými kraji. Mají tak možnost poznat jejich každodenní provoz, prostředí, nabízené služby i to, jakou roli hrají v životě místní komunity. Právě osobní návštěva často nejlépe ukáže, čím je knihovna výjimečná a proč si zaslouží ocenění.

Hlavní cenu v kategorii Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb získala v soutěži Knihovna roku Knihovna Severočeského muzea v Liberci. Ocenění si odnesla za zdařilou revitalizaci historické knihovny, která citlivě propojuje ochranu kulturního dědictví s jeho zpřístupněním veřejnosti.

Letošní vítězství je výjimečné ještě z jednoho důvodu: hlavní cenu v této kategorii získala poprvé v historii soutěže muzejní knihovna. Knihovna se v posledních letech proměnila z převážně badatelského pracoviště v otevřenou instituci. Ocenění je proto nejen uznáním odvedené práce, ale také důležitým signálem, že muzejní knihovny a jejich historické fondy mají co nabídnout široké veřejnosti.

Jak velkou radost ocenění přineslo přímo v knihovně, přibližují slova knihovnice Anny Kašparové: „Ocenění, které jsme za projekt získali, je pro nás stále neuvěřitelné. Hlavně proto, že toto se muzejním knihovnám nestává. Ale jsme nadšené, knihovna byla vždy úžasným místem a nyní vedle poklidných badatelských hodin ožívá a stává se místem setkávání různých generací. Projekt, který máme téměř za sebou, byl dobře poskládán. Jeho jednotlivé části – od restaurování starých tisků a historických plánů přes pořízení moderní techniky na jejich zpřístupnění až po znovuotevření knihovny – nám vedle pracovního nasazení přinesly hlavně spoustu radosti a dalších plánů. Můžeme zase jiným způsobem seznámit veřejnost s naším historickým fondem, a Týden knihoven ukázal, že to baví nejen dospělé, ale také děti.“

Diplom v této kategorii získala Mgr. Kamila Plisková za projekt Knihovny.Digital – knihovny jako místa podporující digitální občanství.

Komisi zaujala také řada dalších projektů. Mezi nominacemi se objevovaly například rekonstrukce a revitalizace knihovních prostor. Ty ukazují, že modernizace neznamená jen opravu budovy nebo nové vybavení. Jde především o vytváření přístupného a příjemného prostředí, které odpovídá potřebám uživatelů a umožňuje rozvíjet nové služby.

Soutěž Knihovna roku pomáhá tyto aktivity zviditelňovat a oceňovat. A právě proto jsou důležité nejen samotné ceny, ale i nominace. Upozorňují na práci, která by jinak mohla zůstat skrytá, a dávají inspiraci ostatním knihovnám.

Zajímá vás, které další knihovny a projekty se letos dostaly do nominace a čím porotu zaujaly? Národní knihovna ČR každoročně vydává publikaci věnovanou soutěži Knihovna roku. Najdete v ní představení oceněných i nominovaných knihoven, ale také spoustu dalších knihovnických ocenění. Publikace je dostupná také online.

Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou letos potvrdila, že moderní knihovny mohou být inspirací nejen v České republice, ale i na evropské úrovni. Projekt Společně ve Žďáře (Together in Žďár) získal první místo v soutěži RegioStars, kterou každoročně pořádá Evropská komise s cílem ocenit nejlepší projekty podpořené z evropských fondů. V konkurenci 274 projektů z celé Evropské unie uspěla žďárská knihovna v kategorii Evropa blíže občanům, zaměřená na iniciativy, které posilují komunitní život a zlepšují kvalitu života v regionech.

Porotu nezaujala pouze rozsáhlá modernizace knihovny dokončená v roce 2024, ale především způsob, jakým se proměnila v živé komunitní centrum. Knihovna dnes nabízí prostor pro setkávání, vzdělávání i aktivní zapojení obyvatel všech generací, rozvíjí digitální a mediální gramotnost a vytváří příležitosti pro spolupráci místních organizací, spolků i dobrovolníků. Právě důraz na práci s komunitou a aktivní zapojování veřejnosti byl jedním z hlavních důvodů, proč projekt zaujal mezinárodní porotu.